Dnes jsem se probudila úplně bez hlasu, mohla jsem jen šeptat. To se opravdu, ale opravdu nehodilo. Čekalo nás představení, já s kamarádkou opět měla dozor, na starosti 7 holek na dva hodně rychlé převleky, to je třeba občas i křiknout. Nakonec jsem to musela zvládnout odšeptat. Kamarádka se nabídla, že budu-li mít potřebu na holky zařvat (některé jinak opravdu nefungují), mám jí říct, udělá to za mě. Ale zvládly jseme to. Převleky byly opravdu hektické, měly jsem necelých pět minut a holky převlékaly úplně vše, včetně piškot a punčocháčů, ale na jevišti byly včas. Jsem docela ráda, že příští neděli si tuhle legraci odpustím. Poprvé představení vynecháme. Jen mě zklamaly reakce ostatních maminek, když má kamarádka je prosila, kdo by mohl jí pomoci místo mě. Argumenty, že ony ne, ony to neumí, protože to nikdy nedělaly, mě docela dostaly. Taky jsme na to žádné školení neměly, na všechno jsme si musely přijít samy. A už se úplně automaticky předpokládá, že to budeme dělat vždycky my a ostatní se starat nemusí. Děsí mě to obzvláště proto, že dcera téhle kamarádky koketuje s myšlenkou, že dodělá sérii představení a s baletem končí. Tak nevím, kdo mi pak bude pomáhat.
34/365 Co mi dnes udělalo radost:
- i když přestavení nebylo úplně omračující, na to jak děsivě to zpočátku vypadlo, nakonec se žádná hrůza nekonala
Jo,jo tohle znám. To s tou pomocí, mám to mezi řádky u školního jarmarku. Zorganizuju, udělám výrobky a celé odpoledne prodávám. Někteří rodiče nejsou schopní vůbec nic, někteří něco málo...Asi je to všude stejný.
OdpovědětVymazatJéje, to je asi všude stejné :-( Bohužel. Hlas, ten jsem taky neměla, týden mi to trvalo, než najel a přesně jak píšeš, vykoupený děsným kašlem, který mne stále trápí. Do toho asi stejná viroza jak měl malý,....asi by to chtělo nějaké pořádné mrazíky, at se bacili trokšu stáhnout a vymrznou.
OdpovědětVymazat