22

Nemůžu nějak pochopit, že mojí malé holčičce je dnes 22 let! Proč ty děti stárnou tak rychle? 

Robet Bryndza - Stíny minulosti

 Anotace z DK:

Zřícený strop, mrtvé tělo. To, co začíná jako rutinní telefonát na linku 999, nabere nečekaný spád, když detektiv šéfinspektor Erika Fosterová dorazí na místo a v prázdném bytě objeví tělo ženy a stopy kokainu. Pátrání přivede Eriku zpět tam, kam by to nikdy nečekala – dívá se do očí Jeromu Goodmanovi, drogovému dealerovi, který před deseti lety zavraždil jejího manžela Marka. Odhalení přivedou Eriku na pokraj sil a donutí ji čelit traumatu z minulosti a pravdě o tom, co se stalo v den Markovy smrti – a kdo ze stínu tahal za nitky.

Samotnou mě překvapilo, že je to již 9. díl série s Erikou. Ale musím bohužel říct, že z tohoto dílu jsem trošku rozpačitá. Nebo ne tak nadšená jako z přecházejících. Příběh je napínavý až do konce, v tomto směru nelze nic vytknout. Bylo určitě zajímavé, jak se Erika snaží vyrovnat se svou  minulostí a vyšetřit vraždu svého manžela a svých kolegů. Ale přiznám se, že já čtu detektivky jako takové pohádky pro dospělé a ráda mám ten svět rozdělený na "zlé padouchy" a "hodné detektivy". Když se však začnou tyto světy prolínat, je to pro mě zavádějící a nekomfortní. Také mi vadilo, že některé otázky zůstaly nezodpovězené, některé detaily by měly dle mého být dotažené a dovysvětlené. 

V rámci objektivity musím říct, že jsem se na knížku nemohla vůbec soustředit a četla jsem ji neúměrně dlouho. Není to vinou příběhu. Poslední měsíc jsem řešila hospitalizaci strýce, jeho úmrtí a hluboké zklamání z jednoho člena rodiny. Díky tomu mi myšlenky lítaly všude možně, a i když jsem vzala knížku do ruky, některé stránky jsem četla opakovaně, abych se ujistila, že chápu co je tam napsáno. Proto je moje recenze naprosto neobjektivní, za což se vám moc omlouvám. 

5/52 Strom v zimní krajině

5/52 Strom v zimní krajině

Měla bych úplně jinou představu. Úplně to vidím - široko daleko bílá zasněžená pole. A uprostřed jeden opuštěný strom. Bohužel jsem neměla šanci celý týden se dostat z Prahy, tak jsem si musela vystačit z nedalekou Třešňovkou.

Interní popový koncert

Po delší době měl David koncert. Tentokrát to byl popový koncert, ty mám nejradši. Vystupují tam žáci s různými hudebními nástroji, takže koncert byl  opravu pestrý. Slyšeli jsme housle, klávesy, klavír, bicí. David a jeho spolužačka reprezentovali samozřejmě kytaru. Vystoupilo také několik zpěvaček, kterým doprovodnou kapelu dělal tým pedagogů. Miluju tohle propojení studentů a pedagogů! Když si vzpomenu, jak za mých mladých let se všichni svých učitelů na ZUŠ spíše báli.... Mě pravidelně na těchto popových koncertech nejvíce ohromují hráči na bicí. Ne jinak tomu i tentokrát. Takoví špuntící, skoro nejsou na soupravou bicích vidět a dokáží to tak rozjet, že člověk žasne!

I tentokrát byla atmosféra na koncertě skvělá. Je to vidět i tomto videu, schválně jsem zabrousila kamerou mezi publikum, aby se David viděl, jak jeho vystoupení prožívá jeho pan učitel Tomáš. 

Zatímco Lemon tree byla písnička, kterou si vybral David sám, další skladba - Bachovo Preludium byla povinná. Drtivou většinu skladeb, kterou David hraje, si vybírá sám. V tomto mu Tomáš nechává volnou ruku. Musí si sám připravit noty a potom to spolu cvičí. Ale vzhledem k tomu, že David studuje žánrovou kytaru, musí občas vystoupit i s nějakou klasikou. Za odměnu mu jsou pak odpuštěny postupové zkoušky. No, myslím, že na jeho výrazu je vidět, jak moc ho klasika baví :-)

4/52 Cloud dance

4/52 Cloud dance

Nevěřila bych, kolik bude potřeba oběhnout květinářství než se podaří sehnat ten správný odstín bílé růže! 

Šeherezáda

Leden jsem se s Klárou  rozhodly zakončit divadelně, a to baletem Šeherezáda v Národním divadle. I když toto představení je na programu od konce roku 2024, viděly jsme ho dnes poprvé. A musím říct, že ho stále zpracovávám a nedokážu si udělat jasný názor. Kdybych to měla vzít po jednotlivých složkách , hudba Rimského-Korsakova byla úžasná, dokonalá. Velmi zajímavá scéna a světelný design. To mě zaujalo hodně. Choreografie velmi náročná, taneční výkony dechberoucí. Ale nějak jsem z toho stejně trochu rozpačitá. A nedokážu říct proč. Některé části jsem asi úplně nepochopila. Chvílemi jsem byla zmatená. Představení trvá 1 hod 20 min a je bez přestávky. Chápu proč. Je mi jasné, že přestávka by zbořila napětí, které je budované od prvních taktů. Ale já bych ji asi uvítala. Skoro bych řekla, že bych potřebovala vidět představení znova. Ne proto, že by se mi tolik líbilo, ale abych si ujasnila, jestli se mi vlastně líbilo nebo ne. I Klářina první slova byla :"Já vůbec nevím, co si o tom mám myslet."

Viděli jste někdo tohle představení? Moc by mě zajímal váš názor.

 

Šodó chlebíček

 
Ti z vás, kteří sem chodí delší dobu, víte, že ráda peču. A ráda zkouším nové recepty. V minulých letech jsem se moc ráda dívala na televizní pořad Peče celá země. Letos se mi nějak nedaří. Zatím jsem stihla podívat se ze záznamu pouze na první díl. A tam mě hned zaujala technická výzva - šodó chlebíček. Nikdy jsem tento zákusek nejedla. Ale vypadalo to jako něco, co bych i já mohla zvládnout. 

Recept jsem využila originál ze stránek pořadu - zde . Byla jsem rozhodnuta se ho držet naprosto přesně. 

Práci jsem si rozdělila do dvou dnů. První den jsem upekla piškotový korups a uvařila základ na žloutkový krém.

Plnění a zdobení  jsem si nechala na druhý den.

Musím říct, že jsem byla doma pochválena, všem chlebíček chutnal. Já si tu zapíšu pár poznatků pro své budoucí já, kdybych chtěla pečení opakovat :

1. Je fajn důsledně dodržovat zadaný recept. Ale je taky důležité respektovat zkušenosti s vlastní troubou. Když víš, že ti peče ze spodu více, vytáhni chlebíček o fous dříve!

2. Chlebíček krájej na jiném prkénku, než budeš zdobit. Jinak se zase bude vztekat, že máš drobky všude i v krému!

3. Borůvky dávej do dvou řad, ne do jedné. Moučník bude stabilnější, vrchní patro se ti nebude vyklat!

I přes drobné chybky mě šodó chlebíček velmi mile překvapil. Je to velmi lehký, svěží moučník, není přehnaně sladký. Krém i piškot mi vyšly dobře, krásně s krémem pracovalo. Krém i šlehačka krásně držela i druhý den. Nedovedu si však představit, že soutěžící měli na přípravu 1,5 hod! To je pro mě úplná sci-fi.

A co vy? Sledujete tento pořad? Pouštíte se do technické výzvy? Já už zatím žádnou výzvu asi zkoušet nebudu. Zatímjsem v rychlosti koukala na recepty na webu  a nic mě neoslovilo natolik, že bych chtěla testovat. Ale šodó chlebíček jsem naposledy určitě nepekla.