8/52 Olympiáda

8/52 Olympiáda

 

Petra Klabouchová - Duch Pankráce

 Anotace z DK:

Milostná vyznání ve stínu smrti. V pankráckých celách smrti čekají vězni na svůj poslední den. Za okny buší dělníci, kteří stavějí gilotinu. Anna a Robert, dva vězni odsouzení k smrti, se nikdy nesetkali, pojí je jen pár letmých pohledů a nekonečná touha milovat. K tomu stačí už jen kousek papíru a tužky. V tísnivé atmosféře vězeňských cel si přes motáky začnou předávat střípky sebe samých — vzpomínky, naději, něhu. Vědí, že čas se krátí, ale slova mezi nimi klíčí jako plamen ve tmě. Jejich příběh doplňují tiší hrdinové — chodbař, který vzkazy předává, a rodina ze Strašnic, schovávající popel popravených.

Přiznám se, že vůbec nevím, co napsat. Cokoliv, co napíšu, nedokáže vystihnout tu hrůzu a děs, které jsem při čtení pociťovala. Nedokážu říct, kolikrát jsem při čtení plakala. A tím nemyslím, že mi ukápla slzčika, ale musela jsem čtení přerušit, protože jsem se rozbrečela tak nahlas, že se rodina chodila ptát, co se děje. Kniha je totiž poskládaná ze skutečných osudů. Je psaná podle motáků, které naspali vězni v celách smrti pankrácké věznice. Popis života na oddělení, postupy poprav.  Jde o velmi, velmi těžké, intezivní čtení. Kniha je velmi silná, drsná. Překvapilo mě, jak moc mě to zasáhlo. I když jsem věděla, že to bude náročné čtení, tohle jsem opravdu nečekala. Závěr nastolí otázky, které si kladu už dlouho. Jaký byl rozdíl mezi německým gestapákem a českým estébákem? Jaký je rozdíl mezi nacismem a komunismem? Tohle by měla být povinná četba pro všechny, bez rozdílu věku. Obzvláště v dnešní divné době. 

7/52 Sladké jako ...

7/52 Sladké jako...

Jsem si vědoma, že med není nic originálního, ale nějak mi došly nápady.

L´Histoire de Manon

Přibližně po roce se nám na prkna Státní Opery vrátila Manon. U toho jsem nemohly s Klárou samozřejmě chybět. Měly jsme ohromné štěstí na obsazení a viděly jsme mou nejoblíbenější dvojici Aya Okumura a Federico Ievoli. Myslím, že je to opravdu to nejlepší obsazení, Federico za své pojetí role obdržel Thálii za rok 2025. Já osobně tohle představení považuju za to nejlepší, co v současné době na prknech Národního divadla můžete vidět (když tedy hovoříme o baletu). Kdybyste měli vidět jen jeden balet v životě, měl by to být tenhle. Zapomeňte na Labutí jezero, Louskáčka, Giselle a další provařené klasiky. Tohle je podle mého naprostá topka. Velmi silný příběh, silná hudba, geniální choreografie a dechberoucí taneční výkony. Pro dámy doporučuju voděodolný makeup!

No a povinná dávka selfíček. My se s Klárou běžně nefotíme, ale divadelní selfíčka se staly naší tradicí. Ona je velká legrace se jimi probírat a sledovat, co se nám podařilo zachytit. 

 

Scarlett Wilková - Říkali jí Kri-kri

 Anotace z DK:

Příběh ženy, která dokázala ovládnout bouři, ale ne vlastní osud. Na sluncem zalitém řeckém ostrově vyrůstá Kri-kri, dívka divoká jako horská koza. Její svět plný svobody a vůně moře náhle zničí druhá světová válka. Z dětství zůstane jen popel, rozmetaný dívčiným nečekaným mateřstvím. Ženy jejího rodu měly vždy jen jednu dceru, ale Kri-kri v šestnácti letech přivede na svět trojčata. Osud její i jejích dětí se proplétá s historií ostrova, který i po válce bojuje o přežití tváří v tvář nové invazi – davům turistů.

Příběh velmi silné ženy. Příběh, která nutí člověka k zamyšlení. Příběh, který vám zůstane v hlavě, už je proto jak je smutný, bez špetky naděje.  Zajímavý pohled na to, jak Řekové starší generaci vnímají rozmach masového turismu na svých ostrovech. Pro milovníky Řecka bych řekla, že je to téměř povinná četba. A malý spoiler - happy end nečekejte.

6/52 Středního rodu

6/52 Středního rodu

 

22

Nemůžu nějak pochopit, že mojí malé holčičce je dnes 22 let! Proč ty děti stárnou tak rychle?