Anders de la Motte, Mans Nilsson - Smrt přichází na prohlídku

 Anotace z DK:

Chamtivost, zrada a vražda v okouzlujících přímořských kulisách – úvodní díl nové švédské detektivní série v nestárnoucím a stále oblíbeném stylu klasické krimi Agathy Christie. Realitní agentka a populární moderátorka Jessie Andersonová je nalezena mrtvá v jednom z předváděných domů. Věhlasný stockholmský inspektor Peter Vinston, který tu pobývá kvůli své dceři, je okamžitě vtažen do vyšetřování. Společně s místní policistkou Tove Espingovou zjišťují, že Jessie mohl mít důvod zabít téměř každý, kdo s ní a s tou vilou měl co do činění. Některá z idylických zahrad, rozkvetlých luk či písečných zátok skrývá vraha.

Skvělý první díl série. I když se jedná o švédskou kriminálku, rozhodně nečekejte churmé prostředí a duševně nevyrovnaného detektiva - alkoholika. Naopak, příběh se odehrává na malebném venkově, na pláži. Postava inspektora mi byla velmi sympatická. Je to velký elegán, který velmi dbá na své oblečení a vystupování. Čistě městský člověk, který tráví nucené volno na venkově, což s sebou přináší mnohé úsměvné situace. Příběh je napínavý, milý, velmi dobře se čte. 

32/52 Z ptačí perspektivy

 Mám teď v projektu nějaké resty. Nějaká témata mě neoslovila, vůbec nevím, jak se k tim postavit. Další fotky čekají na zpracování. Věřím, že to nějak dám dohromady. 

Delphine de Vigan - Ani později, ani jinde

 Anotace z DK:

Mathilda, mladá vdova a matka tří dětí, právě vstupuje do metra. Dnes má podle kartářky najít osudového muže svého života. Thibault, pohotovostní lékař, zrovna parkuje před domem svého prvního pacienta. Udělal to, našel sílu, opustil Lilu. Proto, aby si zachoval zbytek důstojnosti, proto, aby žil, jak chtěl dřív. Mathilda i Thibault se najednou ocitají sami ve městě, které má deset milionů obyvatel. Ona se kvůli problémům v práci přestane stýkat s přáteli a uzavře se do sebe, on tráví po rozchodu většinu času v nekonečných dopravních zácpách při cestách za pacienty. Oba však intenzivně touží po blízkosti někoho, kdo by je miloval. Setkají se, ale otázkou je, jestli už není moc pozdě, nebo jestli se neměli setkat jinde.

Kniha plná samoty, deprese, zoufalství. Autorka dokáže mistrně popsat stavy vyčerpání, beznaděje, frustrace. Z vylíčení šikany na pracovišti mi vstávaly hrůzou vlasy na hlavě. Nebylo to ideální čtení na pláž. 

Odlet

Dnes smutný den, loučení, odlet. Poslední pohled přes ušmudlané okénko letadla. 

Bohužel se nemůžu utěšovat pomyšlením, že třeba zase za rok. Čeká nás všechny náročné období. O to hůře se mi vrací do reality všedního dne.

Tak třeba zase někdy.....
 

Poslední střípky

Poslední den, poslední fotky... Při sledování východu jsem měla společnost. Přišla nevím odkud, vyskočila ke mně na loď, kde jsem seděla a prý že teď se budeme mazlit. Východ slunce ji moc nezajímal.

Zarazily mě pokyny na plachetnici, kde jsem seděla. Na co všechno nejsou piktogramy!

Takhle kdyby mi tak rostl cykas! Ten můj dost živoří.

 Na balkón nám přišla návštěva.

Zítra už cesta domů. Chce se mi brečet....

Východ

Dnes jsem si přivstala. Alespoň jednou jsem si chtěla východ slunce užít od samého začátku. Bohužel stejný nápad mělo hodně lidí, tak jsou prostě na fotkách taky.

Nejprve nebe i moře zrůžovělo. 

Pak se objevila nesměle špicka.

 

Potom se slunce postupně vylouplo celé.

Neskutečně nádherné představení, které však trvalo tak krátce. 

Jsem odhodlaná zítra vyrazit znovu a užít si vše bez foťáku a mobilu. Přesvědčovala jsem děti, aby  vyrazily se mnou. Prý mi věří, že je to kouzelné, ale vstávat kvůli tomu rozhodně nebudou. 

Večerní procházky....

 ... také mají své kouzlo.

Zahrada

K téhle vilce chodím na procházku pravidelně, mnoho let. Jistě chápete, že se vždy dlouze kochám její zahradou.  To je pro mě, milovníka kaktusů, úplný ráj!

Jen tak....

 ... ležet, čučet do nebe, poslouchat šustění palem a šumění moře. Ideální program na víkend. Doufám, že i váš víkend je příjemný.

Hvězdice

 Legračně šimrá na dlani...

Nejlepší část snídaně

 

Miluju čerstvé fíky. Pěkně vyzrálé. Musí se na mě takhle hezky smát naprasklými středy, ty jsou nejlepší!

Husy

Viděli jste plavat na moři husy? Já tedy ještě ne. Když jsem tu tyhle 4 fešandy viděla první den, kráčely po pláži a mířily do sousedního hotelu, kde se spokojeně začaly na trávníku pást. Myslela jsem si, že už mi hrabe z nedostatku spánku. Druhý den si takhle spokojeně plavaly na moři. I dny následující. Sledovala jsem je a zajistila, že bydlí ve stánku vodních sportů. Mají tam svůj domeček i krmení. Co všechno tady ještě objevím!

Západ

 Západy slunce tady máme ale krásné!

Kamarád

Takovýhle fešák na mě ráno mrkal z vody.

Snídaně šampionů

Snídaně tady miluju. Posezení u pláže, výborné jídlo, s kávou a knížkou bych tu vydržela celé dopoledne. Letos došlo i na nějaká vylepšení. I když sekt k snídani úplně nemusím, kvůli fotce jsem se obětovala 😉.

Kočičky

To je tady věčné téma. Jsou jich tu mraky. V hotelu i okolí. Pokaždé si říkám, že si jich nebudu všímat, nebudu krmit. A za chvíli zjistím, že u večeře stojím u jídla a přemýšlím, že tahle ryba není vůbec kořeněná, to by určitě mohly. A odpoledne běžím do obchodu proti hotelu pro kapsičky.  Při odjezdu tu budu nad nimi brečet, že si je nemůžu vzít s sebou, to je mi jasné.

 

Ranní procházka

Můj každodenní rituál tady. Miluju vyplížit se z pokoje, když všichni spí a vyrazit na procházku po pláži. Většinou přidávám i ranní plavání, na to jsem se ale dnes necítila. Pořád cítím, že jsem nedospala, co potřebuji. Ale příjemných 5 km podél vln jsem si užila.

Po letech

Po covidové a post-covidové pauze jsme se vrátili na "místo činu "- na námi milovaný ostrov Kypr, do "našeho" hotelu. Tenhle výhled mi už opravdu chyběl. Mám už na něj vytvořenou závislost. Jsme tu ve značně okleštěném počtu - jen já a děti. Maminka již díky svému vážnému zdravotnímu stavu cestovat nemůže, manželovi to neumožnily pracovní povinnosti. Napadlo mě zkusit vyfotit každý den alespoň jednu fotku sem na blog. Nevím, jak to půjde, nerada pracuji z telefonu. Jsem holka počítačová, takhle mi to moc nejde. Proto se předem omlouvám za překlepy a chybnou grafiku. 

Dnešní den byl tedy ve znamení cestování, čekání na pokoj, zabydlování se a dospávaní probdělé noci. A zítra do vln!

Charlie Mackesy - Chlapec, krtek, liška a kůň

Anotace z DK: 

Tento univerzální, laskavý příběh je určen pro všechny bez rozdílu věku. Vypráví o přátelství mezi zvídavým chlapcem, lačným krtkem plným chuti do života, liškou, kterou strázně naučily ostražitosti, a moudrým, něžným koněm. Všichni čtyři objevují širý svět. Navzájem si kladou otázky. Cestou procházejí bouřemi. Učí se milovat. Óda na nevinnost a laskavost vyprávějící o životních ponaučeních.

Velmi milý příběh. Taková chuťovčička na půlhodinku při odpolední kávě. V knížce je více obrázků než textu. Ale obrázky jsou tak krásné, že stojí za to se u nich zastavit a ne je jen zběžně očima přelétnout. Textu je opravdu pomálu, ale i tak má knížka hloubku. Spousta citátů na první přečtení zní jako klišé, ale ve skutečnosti je to ta pravda, o které všichni víme, ale často se ji snažíme ingorovat. Knížka bývá často přirovnávána k Malému princi. Přiznám se, že  jsem asi jedniný člověk na této planetě, kterého Malý princ vůbec neoslovil. Této knížce se to však povedlo. Odnáším si z ní nové oblíbené rčení: "Pokud napoprvé neuspěješ, dej si zákusek."

Procházka

 

Musela jsem ven, na procházku, prostě pryč. Bylo mi úplně jedno,že je zataženo a co nevidět začně pršet. Vyrazila jsme k nám do malešického lesa a dál, do botanické zahrady. Pršet začalo samozřejmě jen co jsem vyrazila, takže do zahrady jsem přišla docela promáčená. Většinu času jsem tedy pobyla ve skleníku, abych trochu oschla. Tak jen pár rychlých fotek mobilem.