Poslední den, poslední fotky... Při sledování východu jsem měla společnost. Přišla nevím odkud, vyskočila ke mně na loď, kde jsem seděla a prý že teď se budeme mazlit. Východ slunce ji moc nezajímal.
Zarazily mě pokyny na plachetnici, kde jsem seděla. Na co všechno nejsou piktogramy!
Takhle kdyby mi tak rostl cykas! Ten můj dost živoří.
Na balkón nám přišla návštěva.
Zítra už cesta domů. Chce se mi brečet....
Ali, však to není tvoje poslední moře...
OdpovědětVymazatŠťastnou cestu domů! Helena