![]() |
| 21/52 Jen stín |
Podmínka byla - bez původního objektu v záběru. Přiznám se, že jsem byla docela bezradná. Děkuji Kláře za nápad a pomoc s realizací!
Kniha mě zaujala především silnou hlavní postavou. Betty nepůsobí jako nedosažitelná hrdinka, ale jako obyčejná žena, která se musí neustále přizpůsobovat době, ve které žije. Je velmi, silná, odhodlané, ale zároveň i pochybující a tápající. Právě díky tomu je její příběh uvěřitelný a lidský. Autorka dokáže citlivě zachytit témata mateřství, přátelství, emigrace i postavení žen ve společnosti, aniž by román sklouzával k moralizování.
Silnou stránkou knihy je také historické pozadí. Bettyin život se prolíná s důležitými událostmi 20. století – od války přes protiválečné protesty až po krizi AIDS v 80. letech. Díky tomu román nepůsobí jen jako osobní zpověď, ale i jako obraz proměn celé společnosti. Historické události nám nejsou nijak vnucovány, jen prostě probíhají na pozadí a samozřejmě ovlivňují běžné životy všech. Přestože má kniha více než čtyři sta stran, příběh si udržuje tempo a čtenáře nutí pokračovat dál. Betty mě do svého života vtáhla od prvních stran a její život jsem nepřestala hltat do poslední stránky.
Debra Oswaldová píše čtivě a emotivně, ale zároveň s nadhledem a jemným humorem. Některé pasáže jsou velmi dojemné, jiné naopak odlehčené a plné životní energie. Pokud máte rádi romány o silných ženských hrdinkách a rodinné ságy s historickým přesahem, Sto let s Betty vás pravděpodobně nezklame.
Celkově jde o poutavý a empatický román o odvaze žít navzdory překážkám, o síle vztahů a o tom, jak moc člověka formuje doba, ve které vyrůstá.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jota , na jehož e-shopu si můžete knížku objednat.

Doprovodný program byl opět velmi bohatý. Bohužel téměř všechny besedy, které mě zajímaly, byly na předchozí rezevace, které v pátek odpoledne (kdy jsem se rozhodla že vyrazím), už udělat nešly. Tak jsem si alepoň bez rezervace poslechla naši milou sousedku Míšu Klevisovou,
A prchla jsem na další zajímavé místo, na Beading Festival. Je to přehlídka tvorby nejen našich českých korálkářek, ale i řady zahraničních hostů.
Co vy? Vím, že hodně z vás podle Míši Landové pečete. Vyzkoušely(i) jste omeletky?
Před devíti lety učinila rodina očekávající druhé dítě osudové rozhodnutí – nechala svou devítiletou dceru strávit noc v zahradním domku. Holčičku už nikdo nikdy neviděl. Když je během policejní razie objeveno její oblečení, mrazivý případ dívčina zmizení se znovu ocitne v centru pozornosti. Týr, Karó a Idunn musí pátrat hodně hluboko, aby odhalili pravdu o tom, co se té osudné noci stalo. Mezitím se čerstvě rozvedená žena, jež si pronajímá byt, ve kterém tehdy rodina zasažená tímto strašlivým osudem žila, začne o případ nebezpečně zajímat, což vede k hrozivým následkům. Strhující závěrečný díl série Černý led je tu a přináší zároveň dlouho očekávané odpovědi na otázky týkající se vraždy Týrovy matky, záhadu, jež Týra pronásleduje celý život už od dětství.
Hned v úvodu se musím přiznat, že jsem lehce zamáčkla slzičku, nechtěla jsem se úplně s touto sérií rozloučit. Detektivky této autorky jsou pro mě taková sázka na jistotu. A nebyla jsem zklamaná ani tentokrát. Dostala jsem, co jsme očekávala. Skvělou zápletku, přehledný příběh, postupně budované napětí, které drží až do konce. A nečekané rozuzlení, které mě vůbec nenapadlo, přitom zpětně bylo naprosto logické. Uvítala jsem uzavření osobní Týrovy linky s vraždou jeho matky. Nezůstaly žádné nezopovězené otázky. Za mě opravdu spokojenost.
![]() |
| 17/52 Strom v jarní krajině |