PF2012

Silvestr

Dnešek nám začal velmi brzy - už ve tři hodiny ráno. Davídek přišel ke mně do postele celý ufňukaný a horký. Během dopoledne, kdy tu pospával a pokňourával se mi podařilo nahlédnout mu do krku, i když tvrdil, že ho nebolí nic. Bylo to hned jasné - angína. Zajeli jsme na pohotovost, kde mé obavy potvrdili a dali Davidovi penicilin. Tím pádem bylo nutné přeorganizovat celý dnešní den.
Klárku mrzelo, že by přišla o odpolední oslavu u babičky. Jeli tedy s tátou po obědě bruslit a potom k babičce. Jednak, aby si Klárka užila a jednak, aby mi přivezli mamčiny chlebíčky. Bez nich bych Silvestra nepřežila. David, protože mu nebylo moc dobře, téměř nic nejedl a potřebnou energii si dodával "kakaíčkem". Pak mi tu pobíhal pěkný "fousáč".

61/365 Co mi dnes udělalo radost:
- mísa máminých chlebíčků :-)
- že jsem vydržela i přes brzký budíček vzhůru až do půlnočního přípitku.

Svátek

Pár dní po vánocích má Davídek svátek. Uznávám, že to není moc šťastně zvolené. Ale druhé jméno, o kterém jsem uvažovali, bylo Šimon, to bychom si moc nepomohli. Při nákupu vánočních dárků musím tedy vždy počítat s jedním navíc pro Davida. Neprozřetelně jsem mu už ráno řekla, že má svátek, ale s dárečkem že počkáme, až přijde večer tatínek z práce. K večeru jsem už sledovala minuty a v duchu škemrala, aby tatínek dorazil v nějakou rozumnou dobu.Věčným otázkám, kdy už tatínek přijde nešlo odolávat. Nakonec jsem se všichni dočkali a radost z dárku mohla vypuknout!

60/365 Co mi dnes udělalo radost:
- zdolala jsem ohromnou horu prádla a nezůstal mi tedy žádný rest do příštího roku

Vánoční trhy

Následky včerejší bruslení se projevily - tatínek se díky zablokovaným zádům nehne. Zavolala jsem tedy mamce, zda se mnou a dětmi nechce jít omrknout vánoční trhy na Staroměstském náměstí. Plánovanou návštěvu před vánoci nám zrušil státní smutek, dnes jsem doufala, že nebude tolik lidí. Bylo dost, hlavně rusky mluvících turistů. Ale snad to bylo trochu lepší, než v době adventu. Klárka si připravovala půdu od samého vstupu na náměstí pokřikem, že má ohromný hlad. Vzhledem k tomu, že jsem vyrazili hned po obědě, cíl mi byl jasný - trdelník. Dost dlouho jsem odolávala, ale po další procházce po centru a shlédnutí putujících apoštolů jsem kapitulovala a za lehkou svačinku pro dvě děti vydala rovných 100 Kč. Odměnou mi bylo alespoň jejich pomlaskávání.

59/365 Co mi dnes udělalo radost:
- večer se už tatínek cítil se zády o poznání lépe a váhavým krokem se pohyboval po bytě

58/365

Odpoledne si Klárka s tatínkem vyrazili na brusle. Jako každý rok na Myslbek. Měla jsem strach, jak jí to půjde, nechtěla mi totiž věřit, že po roce se to trošku zapomene. Přišla ale moc spokojená, i když jí kolena hrála všemožnými barvami. Sice prý padala, ale bylo to fajn. I když jsem je nabádala, aby napoprvé nebyli na ledě dlouho, vydrželi to přes dvě hodiny. Tatínek byl tedy trošku otrávený z davů lidí a hlavně z mizerné kvality ledu. Klárku však evidentně tyhle podružnosti nedokáží rozhodit.

58/365 Co mi dnes udělalo radost:
- vtip o kaloriích

Procházka

Je už naší vánoční tradicí zavítat do kostela Pannny Marie Andělské na Loretánském náměstí a pokochat se krásným betlémem. Postavy jsou v životní velikosti, prochází se mezi nimi, tak je to pro děti opravdu zážitek.

Dorazili jsem na Loretánské náměstí ve správný čas a mohli vyslechnout nádhernou zvonkohru. Děti chtěly jít do Lorety, ale přiznám se, že se  vstupným 130 Kč na osobu jsem se ještě nesmířila. Určitě tam jednou půjdeme, ale musím se na to duševně a finančně připravit.

Pak ještě krátká procházka po Petříně  a hajdy k babičce na oběd.

57/365 Co mi dnes udělalo radost:
- turistů jsem potkali méně než jsem čekala.

Druhý svátek vánoční

Pokračujeme v lenošení. Hrajeme si s dárky, čteme, mlsáme, koukáme na pohádky. Počasí velkým procházkám nepřeje, tak jen dopoledne krátký výlet na hřbitov zapálit opožděně pár svíček.

56/365 Co mi dnes udělalo radost:
- pohoda, klídek

Nadílka pokračuje

Dnes jsem byli na obědě u babičky a dědy. I tam nechal Ježíšek nějaké dárečky, tak se zase jásalo a radovalo. Po obědě jsme jeli domů, aby obědě děti dospaly včerejší večer a mohly být i dnes večer déle s námi. I já jsem se uvelebila na kanapíčko s tím, že si budu číst, ale oči jsem měla nějaké těžké....

55/365 Co mi dnes udělalo radost:
- že jsem nic, ale vůbec nic nemusela

Štědrý den

Myslím, že se povedl. Bylo všechno, co k němu patří - celá rodina pohromadě, pohádky, cukroví, slavnostní večeře a hlavně tolik očekávaná dárky. Děti sice celý den "zlobily" otázkami, kdy už bude večer, kdy přijde Ježíšek, kdy budou dárky. To se ale zlobením nazvat nedá, nebyla jsem v jejich letech jiná. Užívaly si dědy a babičky, kteří s námi pravidelně tráví téměř celý Štědrý den. Večeře také proběhla v báječné atmosféře. Nestačila jsem se divit, kolik kapra Klárka dokáže sníst. Až jsem měla obavy, aby jí nebolelo bříško. A pak konečně ty dárečky. Naděšení bylo nekonečné. Složení dárku utvrdilo Klárku v víře v existenci Ježíška. Už dlouho totiž touží po LPS. Já ji je stále odmítala kupovat s tím, že je to ošklivé, nevkusné ( a drahé!!!). A ejhle - on je přinesl Ježíšek. Je to jasné, že je to On, od rodičů by je přeci nedostala!

54/365 Co mi dnes udělalo radost:
- průběh celého dne a pohoda, která panovala

Poslední sbohem

Nechtěla jsem se tady na svém blogu ke smrti Václava Havla vyjadřovat. Řečeno a napsáno toho bylo spousta. Pod vlivem dnešního pohřbu mi to ale nedá. Byl to člověk, kterého jsem si hluboce vážila.Jeho smrt mě zasáhla víc, než jsem si byla ochotna připustit, jak zjišťuju při zběžném sledování pohřbu. Vím, neměla jsem televizi pouštět, asi je v tom špetka masochismu. Teď se cítím pod psa. Pane Prezidente, budete mi moc a moc chybět.

53/365 Co mi dnes udělalo radost:
- ?????????

Školní besídka

Poslední den školy. Klárka má ve škole vánoční besídu. Nesla dáreček do tomboly a krabici cukroví. Prý se besídka vydařila. Hráli na flétnu, zpívali koledy. V tombole si vylosovala karty, naštěstí jiné než ty, které tam nesla :-). Malým mráčkem byla ztráta klíčů a čipu na obědy, kterou Klárka moc oplakala. Naštěstí jsem klíče rychle našla - u ní v batohu. Kdyby se pořádně podívala!

52/365 Co mi dnes udělalo radost:
- že jsem dnes naposledy v tomto roce musela vstávat brzy.

Nemocná

Dnes se náš tatínek na mě rozčílil. Prý už tři týdny poslouchá můj strašný kašel, tři týdny poslouchá mé hekání, že mi fakt není dobře. Kdy už prý s tím hodlám něco udělat. Pro klid v rodině jsem tedy vyrazila k paní doktroce. Byl jsem přesvědčená, že se mnou stejně nic moc neudělá, teplotu nemám, jen rýmu, odporný kašel  a bolení v krku. A tu děsnou únavu. Nakonec jsem dostala atb. Tak mám po vánočním punči!
Klárka měla dnes vystupovat na Staroměském náměstí s flétnou. Kvůli státnímu smutku to však pořadatelé zrušili. Byla z toho hodně smutné. Přijde mi to přehnané, děti z toho nemají rozum a na koledách nevidím nic špatného. Navíc jsem přesvědčená, že V.H. by to takhle nechtěl.

51/365 Co mi dnes udělalo radost:
- naděje, že díky atb se mi konečně uleví

50/365

50/365 Co mi dnes udělalo radost:
-máme koupený stromek. Vánoce můžou začít!

49/365

49/365 Co mi dnes udělalo radost:
- poslední cukroví je v krabici
- dárky jsou zabalené

Španělky

Dnešek opět ve znamení baletu. Naštěstí dnes v komornějším podání, naše holky tančily jen Španělský tanec. Že jsem měla opět dozor asi nikoho nepřekvapí. Tentokrát bylo přestavení večerní. Naštěstí jsem nemusely čekat na závěrečnou děkovačku a holky byly propuštěné po první části. Ráno se přece jen musí do školy.

48/365 Co mi dnes udělalo radost:
- překvapivě příjemné prostředí sálu v Městské knihovně
- krátké pozastavení na večerním Staroměstkém náměstí.
-

Přáníčka

Ještě nám chyběla vyrobi přáníčka pro Klárčiny pedagogy. Tak jsem se na to vrhly. Stejně jako vloni jsme s Klárkou zvolily stromečky z pytlíků od čaje. Doufám, že se budou líbit.

47/365 Co mi dnes udělalo radost:
-krásný svícen od strejdy
-zrušená generálka. Pan profesor baletu správně vycítil, že všichni mají baletu plné zuby a že bude bohatě stačit zítřejší prostorovka

Ozdobičky

Odpoledne jsem se zase s Klárkou pustily do výroby ozdob z korálků. Docela se nám, myslím, povedly. Jsem dnes nějaká rozmrzelá. Vichr a déšť mi na balkoně nadělal paseku, vánoční svícen jsem zachránila na poslední chvíli. Klárčino nachlazení se příliš nelepší. Navíc jim ve třídě  řádí střevní viroza, tak trnu, co nám holka přinese. Ani práci jsem neudělala, co jsem si na dnešek předsevzala.

46/365 Co mi dnes udělalo radost:
- povedené ozdoby

Besídka

Davídek měl dnes ve školce svou první besídku. I když je v podstatě zdravý, do školky ho už do vánoc dávat nechci. Ale besídku jsem si ujít nenechali. Davídke se těšil, že bude v představení Očervené Karkulce dělat stromeček. No, realita byla trošku jiná. Na začátku, kdy děti říkaly básničky a zpívaly koledy, se ještě zapojil. Když ale došlo na divadýlko, přišel ke mně a už ho nikdo ze mě nedostal. Prý chce být u stolu a jíst cukroví. Takže v lese chyběl jeden důležitý stromeček :-) Výsledný dojem z krásné besídky mi trochu pokazili ostatní rodiče. Namísto aby si všichni sedli k připraveným stolečkům a tím pádem jsem všichni dobře viděli, namačkali se ve stoje s kamerami a foťáky před stolečky, takže neviděl téměř nikdo. Já, která zpočátku způsobně seděla u zadního stolečku, nestačila jsem už tedy žádné strategicky výhodné místo zaujmout a tím pádem ani nic moc nafotit.

45/365 Co mi dnes udělalo radost:
- příjemné odpoledne ve školce.

Cukroví

Dnešek byl opět ve znamení cukroví. Spíše než pečení tedy plnění krémy, slepování, polévání. Musím s sebou hodit, na zítřek potřebuji hotové cukroví na besídku do školky.

44/365 Co mi dnes udělalo radost:
-hotové cukroví hezky přibývá

43/365

Klárka přišla odpoledne z angličtiny nějaká celá unudlaná, zdálo se mi, že i pokašlává. Přes její ujišťování, že se cítí opravdu dobře a přes veškeré její protesty jsem dnešní plavání zatrhla. Bazen je u nás hodně studený, vždy mám problém se do něj ponořit, tak nebudu riskovat, že si Klárka své nachlazení ještě zhorší.

43/365 Co mi dnes udělalo radost:
- nečekané posezení u čaje s mamkou

Nákupy

Využila jsem dnes, že tatínek si vybíral půl dne dovolené a zároveň Klárce odpadl balet. Zanechala jsem tedy odpoledne všechny tři mé lásky doma svému osudu a vyrazila do obchodů. Vánoce se blíží pravdu nezadržitelně a stále nemám všechny dárky. Navíc se velmi tenčí i zásoby jídla. Oběhla jsem hodně obchodů, nakoupila téměř vše, po čem jsem toužila. Jen jsem si nějak neuvědomila, že jsem bez manžela - a tutíž coby neřidič bez auta a budu muset vše odnést na svých bedrech. S vypětím sil jsem domů vše potřebné donesla, ale cesta od autobusu byla opravdu nekonečná.

42/365 Co mi dnes udělalo radost.
-konečně mám dárky i pro mého taťku, což se jevilo jako největší problém
-než jsem se vrátila z nákupů, Klárka si úplně sama napsala úkoly a pak přečetla tátovi velký kus knihy

Giselle

Odpoledne jsem s Klárkou a mamkou vyrazily do Státní opery na představení Giselle. Než jsme se dočkaly kulturního zážitku, musely jsem si vyslechnou prohlášní členů souboru a stávkové pohotovosti. Nechci se pouštět do úvah o správnosti slučování tohoto souboru a souboru Národního divadla. Nerozumím tomu, navíc "srdeční záležitostí" pro mě vždy byl Národní divadlo, tedy jeho baletní soubor, tak jsem zaujatá. Chápu ale,  že se  zaměstnanci Státní opery bojí o svá místa. Obzvláště ve světě baletu u nás příliš pracovních příležitostí není. A tento baletní soubor je mi navíc sympatický tím, že se drží klasického repertoáru, na rozdíl od "Nároďáčku". Tam už, pokud nechci vidět moderní choreografie, nemám v poslední době na co chodit, nemluvě o tom, že najít představení vhodné pro děti je také téměř nadlidský úkol. Proto jsem také zvlolily tentokrát Státní operu. Že se bude Giselle Klárce líbit, jsem nepochybovala. Měla jsem trochu obavy, aby smrt Giselle v prvním jednání neoplakala. Naštěstí pro Klárku je přeměna ve vílu postup do vyššího levelu, takže vlastně happy-end :-) . Přestavení se nám všem líbilo, byla jsem mile překvapena výkonem hlavní představitelky. Jen mě zaskočilo poloprázdné hlediště.
Fotku jsem si půjčila ze stránek Státní opery, zákaz fotografování během představení striktně dodržuji!

41/365 Co mi dnes udělalo radost:
- přijemné odpoledne s kulturou.

40/365

Normální, běžná sobota. Konečně taky jednou celý den doma, kde na mě čeká restů víc než dost.

40/365 Co mi dnes udělalo radost:
- dálší dva druhy cukroví jsou upečené.

39/365

39/365 Co mi dnes udělalo radost:
- vánoční přání. Ve schránce jsem měla první, a asi i poslední, vánoční přání. Ostatní mi chodí mailem, SMS. Tohle je od člověka, který mi byl kdysi hodně blízký. Potom se sám dobrovolně od všech blízkých odstřihl. Před nějakým časem mi začal velmi chybět, tak jsem náš kontakt obnovila na korespondenční úrovni. Asi dva roky si píšeme dopisy. Ne nijak intenzivně,  jeho styl života to ani neumožňuje, ale prostě o sobě víme. Jeho přání spolu s poznámkou, že na mě a mou rodinu myslí každý den, mi udělalo opravdu moc příjemně na duši.

A chalupu, a chalupu....

 ... dostane od táty. U nás tedy od mámy a ještě k tomu jen perníkovou.  Týdne ležela naše perníková chaloupka na plechu a čekala na nazdobení a sestavení. Konečně jsem se k tomu dostala a už nám voní pokojem. Vím, že není nic moc, výtvarné nadání mi opravdu nebylo dáno, ale děti z ní měly ohromnou radost, a proto jí dělám. Jen jsem zvědavá jak dlouho vydrží, David jí pořád chodí odloubávat :-).

38/365 Co mi dnes udělalo radost:
- že chaloupka drží pohromadě.

37/365

Cvičně jsme si zajeli s Davidem k paní doktorce. Říkali jsme si, že jí vidí častěji než dědu. :-( Kašel se mu nelepší, spíš naopak a ještě ke všemu mu začalo hnisat očičko. Paní doktorka nás vybavila atb kapkami do nosu, do očí, atb mastičkou do očí na noc. Máme vydžet, zda to David zvládne bez celkových atb. Je to takový začarovaný kruh. Nějak nevím, jak z něj ven, ale je mi jasné, že podávání atb nic neřeší.
Odpoledne na baletě bylo holek málo, i tam to viry pěkně probrali.

37/365 Co mi dnes udělalo radost:
-konečně jsem se vrhla na cukroví a dvě dávky lineckých jsou v krabici. A došlo i na koledy!

36/365

Dnes klasické rozlítané úterý. Dopoledne něco udělat doma, pak honem pro Klárku, na angličtinu a frrr na plavčo. Já si vzhledem k mému kašlání bazén radší odpustila. Alespoň jsem si tam mohla chvíli v klidu číst, jinak se ke knížce nějak nemůžu propracovat. Ještě štěstí, že tatínek má dovolenou, tak jsme nemuseli přemýšlet, kam s nemocným Davidem.

36/365 Co mi dnes udělalo radost:
- v rámci své dovolené vypral tatínek všechny koberce a kanape. Pěkně to prokouklo!

Mikuláš

... k nám nechodí. Vždy jen dárky zanechá v pokoji, když nejsme doma. Klárka měla Mikuláše ve škole. I k Davidovi do školky měl přijít. Když jsem ho v noci slyšela pokašlávat, říkala jsem si, že budu pro jednou taky ta nezodpovědná matka a pokud bude bez teploty, na ty tři hodinky ho do školky dám, ať si užije nadílku. Jenže ráno, když jsem odvedla Klárku do školy, mi bylo jasné, že nepůjde nikam. Ležel tu na posteli, bílý jak list papíru. Teplotu sice neměl, ale prý ho bolí bříško a je mu moc špatně. Napjatě jsem čekala, co se z toho vyklube. Celé dopoledne byl jak hadrová panenka, sám dobrovolně ležel! (na to nejsem od svých dětí zvyklá). Trápil ho ošklivý kašel a silná rýma. Odpoledne mu už bylo o poznání lépe, ale radši jsem ho ven na vyhlížení Mikuláše radši nebrala. Pár Mikulášů jsem viděly s Klárkou cestou z baletu, jeden nás zastavil, chtěl básničku a odměnil Klárku pytlíčkem bonbonů. Pak už se děti radovaly nad nadílkou doma, kterou jsem musela opatrně do pokoje propašovat, když je tatínek zabavil hrou na počítači.

35/365 Co mi dnes udělalo radost:
- už se mi začíná  navracet hlas, i když je to vykoupené silným dráždivým kašlem

34/365

Dnes jsem se probudila úplně bez hlasu, mohla jsem jen šeptat. To se opravdu, ale opravdu nehodilo. Čekalo nás představení, já s kamarádkou opět měla dozor, na starosti 7 holek na dva hodně rychlé převleky, to je třeba občas i křiknout. Nakonec jsem to musela zvládnout odšeptat. Kamarádka se nabídla, že budu-li mít potřebu na holky zařvat (některé jinak opravdu nefungují), mám jí říct, udělá to za mě. Ale zvládly jseme to. Převleky byly opravdu hektické, měly jsem necelých pět minut a holky převlékaly úplně vše, včetně piškot a punčocháčů, ale na jevišti byly včas. Jsem docela ráda, že příští neděli si tuhle legraci odpustím. Poprvé představení vynecháme. Jen mě zklamaly reakce ostatních maminek, když má kamarádka je prosila, kdo by mohl jí pomoci místo mě. Argumenty, že ony ne, ony to neumí, protože to nikdy nedělaly, mě docela dostaly. Taky jsme na to žádné školení neměly, na všechno jsme si musely přijít samy. A už se úplně automaticky předpokládá, že to budeme dělat vždycky my a ostatní se starat nemusí. Děsí mě to obzvláště proto, že dcera téhle kamarádky koketuje s myšlenkou, že dodělá sérii představení a s baletem končí. Tak nevím, kdo mi pak bude pomáhat.

34/365 Co mi dnes udělalo radost:
- i když přestavení nebylo úplně omračující, na to jak děsivě to zpočátku vypadlo, nakonec se žádná hrůza nekonala

33/365

Dnešek byl docela hektický, jako ostatně většina posledních našich dní. Mám pocit, že nestíhám absolutně nic. Vánoční výzdoba téměř žádná, domácnost v rozkladu. Dopoledne jsem byly s Klárkou na generálce. Pak honem domů, rychle ohřát oběd, který jsem musela uvařit včera v noci a zase frrr na oslavu narozenin Klárčiny spolužačky. Klárku jsem tam ponechala s kamarádkami, ujistila jsem se, že kamarádčina maminka opravdu vážně chce mít holky doma až do 19 hodin a prchala jsem do centra. Tam jsem pokoupila nějaké dárky, využila akční kupony na kávu ve Starbucks a měla co dělat, abych dítě včas vyzvedla. Něco se o mě pokouší, mám pocit, že v krku mi sedí kocour a snaží se vydrápat ven. Doufám, že to rozchodím.

33/365 Co mi dnes udělalo radost:
- generálka dopadla docela slušně. Po hrůze z minulého týdne se začíná snad vylupovat koukatelné přestavení.
- dobrá káva, i když jsem jí tedy měla místo večeře. Něco tak sytého jsem ještě nepila!
- Klárka spokojená z oslavy

32/365

32/365 Co mi dnes udělalo radost:
- na azalce jsem našla poupata
- David vydržel celý týden ve školce

Naše perníčky

Šla jsem  do sebe, rozpálila troubu a konečně se dala do pečení. Jako každoročně začínáme perníčky. Zdobení nechám na dětech, jsou už na to natěšené. Letos se mi ale vůbec nedaří nějak se vánočně naladit. Ani při pečení. Vždy jsem si pouštěla k výrobě cukroví vánoční koledy, letos na ně nemám vůbec nálada a k perníčkům mi hrála moje oblíbená, dokola ohrávaná Hana Hegerová. Ale asi budu muset změnit repertoár. Paní Hegerová nebezpečně rozšiřuje slovník našich dětí. Klárka si neustále prozpěvuje "... a já jsem jeho dorota.." , Davídkova oblíbená je "Jsem snob".

31/365 Co mi dnes udělalo radost:
- nadšení dětí, že budou zdobit perníčky
- příjemná večerní hodina step-aerobiku a následný "pokec" s cvičitelkou