Medvědín - Labská bouda - Prameny Labe

 Včera nám začala rodinná dovolená. Naší cílovou destinací se tentokrát stal Špindlerův Mlýn. 

Dnešní první výlet jsem zahájili výjezdem lanovkou na Medvědín. 

Nejdříve jsem ze pokochali výhledem na Sněžku. Tu tedy nemáme v plánu navštívit. Potom jsme vyrazili na trasu, kterou jsem naplánovala. Oblast Špindlerova Mlýna mám totiž prochozenou skrz na skrz. Jezdila jsem sem s rodiči před takovýmy 35-40 lety. Cestou mě až překvapilo, jak silně mě vzpomínky zaskočily.  Obzvláště zpočátku cesty jsem se v nich úplně utápěla - tady táta sedával, tady jsem vždycky odpočívali... Ale dost sentimentu a vzhůru na cestu.

Prvním bodem na trase byla Vrbatova bouda na Zlatém návrší. Asi nemusím říkat, že své jméno nese po Václavu Vrbatovi, závodníku v lyžování, který tragicky zahynul se svým přítelem Bohumilem Vrbatou během mezinárodního závodu 24. 3. 1913. Pamatuju si, že jako dítě mě tento příběh fascinoval.

 

Tuto tragickou událost připomíná také opodál stojící Mohyla Hanče a Vrbaty. 

Dalším naším cílem byla Labská bouda. Pamatujete na Svatební cestu do Jiljí?

Cestou jsme potkali Pančavský vodopád. 

Samozřejmě jsme nemohli vynechat pramen Labe na Labské louce. Tady jsem se ale moc nezdržovali. Takových lidí pohromadě jsem už dlouho neviděla, proti tomu je centrum Prahy vylidněné. Udělat fotku byl nadlidský úkol. Tady se nám nelíbilo. Honem pryč!

Vraceli jsem se přes Labskou boudu, Martinovu boudu do Špindlerova Mlýna. 

Celkem jsme ušli asi 18 km. Já s Klárou byla maximálně spokojená, pánové remcali. David víc, mažel bručel, že z té cesty z kopce ho budou bolet kolena. Uvidíme, jestli je zítra na nějakou túru přemluvím.