Kuks

 

Dnešní výlet byl ušit na přání pro tu část naší rodiny, která nechce běhat po horách. Naším cílem se stal  hospitál Kuks, tedy místo, které bylo založeno jako misto odpočinku vysložilých vojáků, o které se staral řád milosrdných bratří. Pro mě místo s velmi zvláštní atmosférou. Hospitál je často označován jako perla baroka. Tehdejší kult smrti na nás dýchá se všech koutů. Nevím, zda je to tím nebo k tomu přispívají všudypřítomné sochy Matyáše Bernarda Brauna , ale vždy se tu cítím velmi zvláštně. Od naší poslední návštěvy před mnoha, mnoha lety zde proběhla rekonstrukce, takže jsem mohli obdivovat, jak úžasně je vše zrestaurováno. 

Při prohlídce na nás velmi zapůsobila chodba s cyklem nástěnných maleb Tance smrti. A samozřejmě lapidárium se originály soch Ctností a Neřestí. Člověk žasne, co vše se dá z kamene vytvořit. 

Navštívili jsme i okruh zaměřený na historii lékáren. Zde na Kuksu je druhá nejstarší barokní lékárna  U Granátového jablka, která je opravdu dechberoucí. Nevynechali jsme ani prohlídku Šporkovské hrobky v kryptě kostela Nejsvětější Trojice. Z prohlídek hrobek mám, přiznám se, vždy velmi smíšené pocity. Velmi mě to zajímá, na druhou stranu si říkám, že lezu do míst, kam by se asi chodit nemělo. Asi by se mi nelíbilo, kdyby po místě odpočinku mých předků cválali davy turistů.

Samozřejmě jsme nevynechali ani prohlídku bylinkové zahrady. 

Posledním místem, které jsem si zvládli prohlédnout byl Braunův Betlém. Monumentální dílo v Novém lese. I když většina soch je poškozena jak klimatickými vlivy tak i lidmi, stále můžeme obivovat propracovanost soch do nejmenšího detailu, hru svalů, žil. Opravdu mistrovská práce.