Kaktusy jsem začala pěstovat ve 12 letech. Dokud jsem bydlela u rodičů, měla jsem pro pěstování ideální podmínky - dvojitá okna. Když jsem se potom odstěhovala, musela jsem u rodičů kaktusy nechat. Ani v jednom bytě nebylo pro ně vhodné místo. Starala se tedy o ně mamka. A asi velmi dobře, každý rok bohatě kvetlly. Při každém mytí oken na ně nadávala, ale pak se z jejich květů radovala. Vždycky jsem jí ujišťovala, ať je klidně vyhodí, já si je vzít nemůžu a chápu, že se o ně starat nechce. Kaktusy rostly a rostly, květináčky byly menší a menší. Po mnoha letech jsem usoudila, že je má mamka ráda a že je nikdy nevyhodí. Nakoupila jsem tedy nový substrát a květináče, nechala si přivést svou sbírku na zahradu a celé dnešní odpoledne jsem prožila se svými, tedy spíš našimi, kaktusy. Některé letošní velké mrazy nepřežili a zmrzli. Některé jsem musela "zmladit". Na fotkách je jen část sbírky. Hrála jsem si s nimi téměř 4 hodiny. V dnešní zkrácené neděli mi ta hodina opravdu chyběla. Nemusím vám asi popisovat, jak teď vypadají mé ruce, stačí když napíšu, že v rukavicích pracovat neumím. Úlomky trnů budu z rukou tahat ještě hodně dlouho.
Máš je moc pěkné! Já je nepěstuji, ale chodívám na výstavy skalniček, co bývají tak dvakrát za rok na Karláku.
OdpovědětVymazat