Na dnešní den jsem měla spoustu plánů. Na oběd k nám přišli mí rodiče. Obě děti byly natěšené. Na odpoledne jsem pořád nemohla ten správný program vymyslet. Tedy plánovala jsem jen pro Klárku s tatínkem, David už je sice bez teploty, ale kašel o sto šest. Nakonec to Klárka vyřešila po svém. Měli jsem velké dohady, celé odpoledne jsem tím zabili. Vážně jí přestáváme rozumět. Když jsem si to všechno vyříkali, vyslala jsem jí a tatínka na večerní nákup do Hornbachu. Přivezli mi tuhle velikou orchidej. Prý už k narozeninám. Samozřejmě jsem z ní měla velikou radost, jenže jsem musela řešit nerudovské "kam s ní". Začalo velké stěhování. Ne národů, ale květin. Taková škatulata - škatulata. Nakonec jsem místo našla a odolala tatínkovým návrhům, které květiny mám vyhodit. Nejvíc ho rozčiluje jedna vánoční hvězda stará minimálně 3 roky. Jeho pokřiku "Vyhoď ji, je stará a ošklivá" se upřímně děsím. Abych jednou náhodou nebyla ve stejné pozici jako ona! Ale všechny květiny našly své, i když některé poněkud stísněné, místo. A já rozvinula svůj oblíbený monolog o nutnosti dalších poliček :-)
Jak tak sleduju svůj blog, budu muset dávat větší pozor, o čem píšu. Mám pocit, že poslední dobou se to tu hodně točí kolem květin. Ale když já ty své holky mám tak ráda. Nezlobí, neodmlouvají...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za milá slova a těším se na další návštěvu!