Bilancování...

Blíží se konec roku a s ním se nám (nebo alespoň mně) do hlavy dere jakési bilancování. Jaký vlastně byl? Za celou naším rodinu mohu říct, že vcelku náročný. Měli jsme dost karambolů, zádrhelů a překážek. Nic moc závažného, v podstatě jen malichernosti, které ale dovedou člověku život pěkně znepříjemnit. Ale protože se vše v dobré obrátilo (skoro jako v pohádce), neměla bych si vlastně na končící rok stěžovat. On si člověk musí nějaké útrapy odžít, jinak by si v dobrých časech ani neuvědomil, jak skvěle se má.
Do nového roku si nikdy žádná předsevzetí nedávám. Dobře se znám, vím, že bych byla jen zklamaná. Moc dobře vím, kde mám rezervy, kde by bylo třeba na sobě zapracovat, ale k tomu nepotřebuji žádné datum v kalendáři. Od nového roku nic neočekávám, takže mě vlastně čekají samá překvapení. Věřím, že příjemná.

Vám všem čtenářům mého blogu, těm pravidelným i těm náhodně nakukujícím, přeji, ať vám nový rok přinese jen to dobré. Ať se vám vyvede přesně podle vašich představ. Přeju vám k tomu velikou kupu zdraví, protože s ním se všechny plány a sny uskutečňují o moc lépe. Moc vám děkuju, že jste mi po celý rok zachovávali svou přízeň. Opravdu si vážím vašich návštěv, z každého komentáře mám neuvěřitelnou radost. Protože jen díky vám má můj blog smysl, bez vás bych už asi dávno skončila. Věřím, že i v novém roce se budeme zde setkávat, budu se s vámi moci podělit o své radosti a starosti. Moc se na to těším!

Zrzeček

Pomalu si nás ochočuje, tulák jeden. Čas od času se objevoval u nás na zahradě. Občas jsem mu něco málo dala - plátek šunky, kousek masa, nějaké odřezky z vaření. Potom strejda přišel o svého kocourka a tak mi dal konzervy, které mu zbyly. Tím začalo celkem pravidelné krmení Zrzečka. Dnes zase na mě dělal oči do okna. Konzervy však už došly. Vysvětlila jsem mu to, ještě zkontrolovala ledničku, kde také nic vhodného nebylo. Koukal pořád. Tak jsem tedy šla do krámu a nakoupila kapsičky. Chutnají mu. Pohladit se sice zatím nenechá, ale už přede mnou neutíká, naopak mi jde naproti. Ach jo, já se nechci vázat na žádné další zvíře! Ale když on tak kouká...

Procházka v centru

Dnes jsme vyrazili po obědě do centra Prahy. Nejprve jsem se zašli za Ivanou, abychom předali výhru z vánoční giveaway. Při té příležitosti jsme si samozřejmě vybrali nějaké knížky, v knihovně to jinak nejde. Klára dokonce měla příležitost vyzkoušet si, jak to vypadá na druhé straně knihovnického pultíku a výpujčku mi zaregistrovala.

Když už jsme byli blízko, zamířili jsme poté do kostela sv. Jiljí omrknout jesličky. Pokračovali jsme k Betlémské kapli na výstavu betlémů, ale fronta vlnící se před kaplí nás odradila.

Tak jsme si trošku zarošťačili ve Slovanském domě, kde jsme obdivovali vánoční osvětlení, prohlédli betlémek v kostele Panny Marie Sněžné....

... prošli trhy na náměstí Republiky...

.... a něco si přáli u Tadeáška.

Večer jsem potřebovala namasírovat záda, protože knížek jsme si v knihovně půjčili docela dost :-).

Boží hod

I dnešní den byl událostmi  nabitý. Nejprve jsme byli u mých rodičů. Čekal nás slavností oběd a i zde Ježíšek nějaké dárky nechal. Potom jsme se rozhodli pro vycházku na Pražský hrad. Ta splnila mé chmurné očekávání - neuvěřitelné davy všude. Kapucíncké jesličky jsme vypustili, stejně tak ty v katedrále  sv. Víta. Dlouhé fronty opravdu stát nebudu. Ale vyslechli jsme si vánoční koledy v  úžasném podání zvonkohry na Loretě. Prošli jsme Zlatou uličku. Tam děti nejvíc zaujala výstava brnění. Domů jsme dorazili večer s uchozenýma nožičkama.

Střípky ze Štědrého dne

Bylo to prima den.
.... cukroví mizelo závratnou rychlostí...
... protože David neuklidil v předvečer Štědrého dne policejní helikoptéru, andílci stojící v noci stromek si mysleli, že je to také ozdoba...
... každý dostal ten správný vytoužený dárek..

Hlavně jsme byli všichni spolu, zdraví. Kéž by tomu tak bylo i příští rok!

Veselé vánoce

Z celého srdce vám všem přeji za sebe i svou rodinu poklidné a pohodové prožití vánočních svátků. Užívejte si těch, které máte rádi. Ať se vám splní v tomto kouzelném čase všechna přání.

Na kapříky

Vyrazili jsme se dnes podívat na vánoční prodej kaprů. Opravdu jen podívat, kapra kupuje moje maminka, u nás ho jen obalíme :-).

Zatímco Davídka ryby bavily...

...Klárku to celé děsně nudilo. No jo, puberta se nám asi blíží.

Kýč jak bič

Já vím, že je to kýčovité, ale takovýhle západ slunce jsme dnes měli. Mně se barvičky líbily!

Vánoční tvoření a ladění

Vánoce miluju. Jen letos se mi nedaří nějak správně se naladit. Stres, starosti a únava i vybírají svou daň, a tak se stále necítím vánočně. Dělám to, co se dělat má - peču cukroví, uklízím a zdobím byt, balím dárky, pouštím koledy, ale pořád to není ono. Ale i tak se těším - že budeme všichni spolu, bude klid a pohoda.
I přes shon uplynulých dní jsme se s Klárou dostaly k nějakému vánočnímu tvoření. Ona se například pustila do tradičních hvězd na stromeček. Jen letos kromě  barevných udělala i stříbrné. Ty se mně líbí víc. Já si zase vyzkoušela korálkové svícínky. Všechno už je rozdané jako drobné dárečky. I tak jsem stihla zachytit jen zbytky, které půjdou z domu dnes :-). Snad ještě stihneme do úterka udělat něco i pro nás.
A co vy? Už máte vše nachystáno a jen čekáte na Ježíška.

Nevánoční pečení

Stejně jako asi většina z vás, peču v tomto období vánoční cukroví. Peču přiměřeně druhů, v přiměřeném množství. Přiměřeném tomu, že od poloviny prosince děti odnáší krabičky na různé akce a besídky. Přiměřené mému strachu, že budeme mít málo, že v průběhu svátků něco dojde. Takže výsledkem je, že už teď nemůžu cukroví, stejně jako každý rok, ani vidět ani cítit. Alespoň nepřiberu :-). Dnes jsem měla chuť upéct něco "pořádného". Na svých oblíbených stránkách jsme našla recept na chlebové bagety. A jsou skvělé. S těstem se pracovalo báječně, nemusela jsem vůbec podsypávat, protože se nelepilo.  A bagety jsou jedna báseň. Takže asi stejně přiberu!

Popelka a losování

Již druhý víkend jsme s Klárou trávily na představení baletní školy. Dnes jsem stihla vyndat i foťák, který jsem s sebou měla. Měla jsem ho samozřejmě i před týdnem, jen byl takový frmol, že na focení nedošlo. To mě mrzí, protože Klára měla jednu z hlavních rolí - zlou sestru. Dnes dělala Vílu zimy, Pomeranče a dvořana na plese. Fotky jsou jen z prostorovky, jak jinak. Vzhledem k tomu, že jsem opět byla jako dozor, představení jsem v plné kráse neviděla. Tedy ne že by mě to mrzelo. Mé rozladění ze školy roste a roste. Nějak nevím, jak to řešit. Přes všechny útrapy Klára odejít nechce, má tam dobré kamarádky, které nechce opustit. Ještě máme chvíli na promýšlení.

Večer došlo na losování vánoční giveaway. Zhostily se toho děti. První losovala Klára, protože je starší (ať z toho má také nějakou výhodu :-) ). Vylosovala Míšu Myšku. Míšo, napiš mi, jakou barvu náušnic si vybereš.

Druhou vítězku vylosoval David - je to Ivana.

Gratuluju vám, holky. Snad budete mít z náušnic trošku radost!

Koncert

Letos již podruhé čekal Kláru vánoční koncert. Tentokrát hrála duet a skupinové koledy. Přes všechny organizační problémy, které nám tento termín přinesl, se nám podařilo všem se na koncert dostavit a snad si ho i trošku vychutnat.

Pravda, Davida hudba příliš nenadchla. Ten spíš vychutnával cukroví, které se v rámci pohoštění podávalo. Nedokázal se od něj odtrhnout ani při odchodu.

Kreativita - hobby 2013

Po včerejším Klářině představení, na kterém jsem měla dozor (jak jinak!) jsem byla hrozně unavená a ubitá. I když jsme před časem neuváženě Klárce slíbíla, že do Holešovic na veletrh kreativity vyrazíme, pokoušela jsme jí to dnes rozmluvit. Moc a moc se mi nechtělo. Bylo mi však vysvětleno, že sliby se mají plnit ( já vím), tak jsme tedy vyrazily. Klára si to opravdu užila. Měla možnost vyzkoušet věci, které ještě nedělala. A tak malovala olejem...

... vytvářela věnec z organzy....

...vyzkoušela 3D vánoční hvězdu...

... a zase malovala, až se celá začernila :-)

Byl to moc fajn den. Byla jsem nakonec velmi ráda, že jsem se nechala přemluvit a jela. Báječně jsme se vyčistila hlavu, utřídila si myšlenky, dozvěděla se spoustu nového.

Pozvánka

Slíbila jsem, že zase trošku pomůžu šířit osvětu :-). Pokud byste měli chuť v předvánočním čase na trošku kultury, přijďte se podívat. Termíny dalších představení jsou: 7.12.2013 v Divadle Horní Počernice, 11.1. 2014 Nová Scéna ND, 18.1. 2014 Kongresové centrum hotelu Olšanka.

Přiznám se, že po nedělní jevištní zkoušce, kdy Klára odcházela v slzách, mám opět zamotanou hlavu. Již delší dobu nemám z naší baltní školy ten úplně správný pocit. Čím déle tam chodíme a čím více vidím do "zákulisí", tím jsem ze všeho rozpačitější a rozpačitější. Zatím se tu nechci rozepisovat, ale mám opět o čem přemýšlet. Poslední slovo ale bude mít Klára.

Vánoční trhy

Vloni jsme vánoční trhy na Staroměstském náměstí vynechali, proto jsem letos slíbila dětem, že se tam zajdeme podívat. Naivně jsme si myslela, že když vyrazíme hned po Klárčině angličtině lehce po 16. hodině, nemuselo by být ještě tolik lidí. No jo, i ve svém pokročilém věku stále doufám v zázraky. A tak jsme se opět prodírali davy převážně ruských turistů. 

Největší úspěch měla tradičně zvířátka. Protože trhy začaly teprve v sobotu, byla ještě čilá a tvářila se hladově. Jsem zvědavá, jak dlouho jim elán vydrží. Zděšeně jsem totiž sledovala, jak právě ruští turisté jim cpou perníčky, čokoládu a měkký chleba, který jim zbyl po klobásách. Zpočátku jsem se rozčilovala a snažila se jedné z nadšených ruských krmiček vysvětlit, že zvířatům takováhle strava ublíží (chápu, že cedulím napsaným v češtině nerozumí). Potom jsem však zjistila, že přihlížející ostraze zvířat je to vcelku jedno, tak jsem své snahy vzdala.

Děti toužily po fotce na schodech. Tak jsme čekali a čekali, než se podařilo vystihnout okamžik relativního prázdna. Myslím, že si tuto kratochvíli příští rok odpustíme. I děti byly otrávené množstvím lidí - a to je u nich co říct. Navíc jim krkavčí matka odmítla koupit trdelník za 60 Kč. Nějak nechápou mé principy. Chyběla mi nějak vánoční atmosféra. Místo koled hrála na náměstí jazzová kapela. Nic proti jazzu,  navíc nehráli špatně, ale v tu chvíli bych přece jen uvítala víc koledy.

Vánoční giveaway

Dnes je první neděle adventní. Začíná jedno z nejhezčích období v roce - čas těšení se, očekávání, setkávání, radosti. I já jsem zatoužila udělat někomu radost. Protože si velmi vážím vás, čtenářů mého blogu, ráda bych udělala radost někomu z vás. Každým svým komentářem děláte celoročně radost vy mě, zkusíme to dnes obrátit. Ušila jsem pro vás dvoje vánoční náušnice podle návodu z Korálkové školy.

Co udělat pro to, abyste se do giveaway zapojily(i)? Nic moc- stačí být pravidelným čtenářem tohoto blogu, zanechat pod tímto článkem nějaký, pokud možno milý, komentář, kterým se přihlásíte. Budete-li sdílet giveaway na svém blogu, budu moc ráda, ale podmínkou to není. Zapojit se mohou i ti (ty) z vás, kdo blog nevlastníte. Hlásit se můžete do třetí advetní neděle, to je do 15.12. Večer proběhne losování. První vylosovaná (ý) si bude moci vybrat barvu náušnice, druhá(ý) v pořadí dostane ty, co zbydou :-).

Moc se těším na vaše komentáře. Přeji pohodový adventní čas.

Další krajkový náramek

...tentokrát z rukou Kláry. Bude to vánoční dárek pro paní učitelku na flétnu. Musím jí pochválit, barevně se mi líbí víc než ten můj, fotka trošku barvy zkreslila.

Vánoční výměna

Jak již jsem psala, zúčastnila jsem se vánoční výměny, kterou pro nás zorganizovala Ajka. Tentokrát vám chci ukázat, co jsem vyráběla já. Jako partnerka pro výměnu mi byla vybrána Máculka. Vsadila jsem na jistotu (jak už u těchto akcí dělám) a vyrobila pro ní vánoční sadu, kterou jsem pod internetovým dohledem autorky návodu Norreen natrénovala již vloni. Jen jsem měla trochu obavy, protože jsem nevěděla, zda Máculka nosí náušnice a má v uších na ně dírky. Podle její reakce už vím, že má :-) a že se mi snad podařilo splnit cíl této akce - udělat někomu radost.

Magická hranice

Magické hranice 1000 g dosáhl dnes Jonášek. Je ho pořádný kus. Však se snaží. Neustále něco jí. Kdykoliv cvaknu ledničkou v kuchyni, začne kníkat. Dobře ví, že nějaký kousek zeleniny vždy vyloudí.

To je snad jediná radost u nás doma  v posledních dnech. Jinak mají opět hlavní slovo choroby. David po týdnu ve školce je opět doma. Jeho kašel zní dost strašidelně. Po včerejším putování mezi pediatrem a ORL volíme vyčkávací taktiku. Aby toho nebylo málo, dnes opět po půl roce se Kláře ozvala její ráda se zanicující slinná žláza. Takže nurofen, wobenzym  a také vyčkáváme. O mě se taky nějaké viry pokouší, jediný tatínek vypadá zatím relativně zdravě. Ach jo, to je přesně to, proč nemám zimu ráda.

Společná večeře

Tyčinky na mlsání naši hlodavci milují. Nedostávají je příliš často, jen jako občasné zpestření jídelníčku. Přece jen máme obavy o jejich linii, stejně jako lidem ani jim nedělá nadváha dobře. Takhle hodují společně. Ale oddělení mříží- Pokud jde o jídlo, neznají bratra :-).

Vánoce začaly

Pro mě tedy určitě. Přišel mi totiž poštou první dárek. Před časem jsem se přihlásila do vánoční výměny, kterou organizuje na svém blogu Ajka. Dnes jsem si na poště vyzvedla balíček do Věry. A podívejte na tu nádheru! Úžasný obal na recety. Ten snad ani nebudu brát do kuchyně, bála bych se, aby se mi nezamazal. V něm byl ještě schovaný recept na perníčky. Sice pečeme perníčky podle receptu lety ověřeného, ale letos určitě vyzkoušíme tenhle. Protože perníčky, které byly v nádherných vyšívaných pytlíčcích,  byly opravdu luxusní. Však jsem také měla co dělat, abych je uchránila před dětmi, aby vydržely na focení. Taková kouzla s polevami ale nedokážu. A vyšívané srdíčko už mi navozuje vánoční atmosféru v ložnici.
Věrko, moc a moc za krásné dárky děkuji. Ajko, tobě děkuji za zorganizování úžasné výměny. Musela jsi s tím mít strašně moc práce a tolika lidem jsi dokázala udělat radost!

Romeo a Julie

Po delší době jsem vyrazily - já, moje maminka a Klárka -  za kulturou. Tentokrát na úplně nové baletní představení Romeo a Julie na scéně státní opery. Protože choreografii vytvořil šéf baletu Petr Zuska, bylo mi jasné, že klasického zpracování se opravdu nedočkáme. Romeo a Julie patří k mým nejoblíbenějším baletům a jsme přesvědčena, že příběh sám je natolik silný, že  unese jakékoliv i bláznivé úpravy. Proto jsem se příliš nebála. Klárku jsme na děj baletu připravila, zásobila ji dostatečně kapesníky. Přiznám se však, že chvilkama jsem se v ději ztrácela i já. Hlavními postavami totiž nejsou dva mladí milenci, ale bratr Lorenzo a královna Mab. Právě  ta mě nejvíc mátla. Neustále totiž zastavuje čas příběhu, posouvá a přehazuje jednotlivé postavy a je vlastně autorkou celého příběhu. Nechci představení nijak hodnotit. Vlastně pořád jsem si neudělala jednoznačný názor. Moderní choreografie, scéna ani kostými mi nijak zvlášť nevadily, i když mě ani příliš nenadchly. Přesvědčila jsem se, že díky geniální Prokofjevově hudbě se může na jevišti dít téměř cokoliv a já stejně budu mít husí kůži. Inscenace je rozhodně zajímavá, i když mě nechytila tolik za srdce, jako jiná nastudování. Byly doby, kdy jsme věděla, že líčit se na představení je naprosto zbytečné vzhledem k potoku slz, které proliju. To tentokrát opravdu nehrozí. Jedna věc mě ale pobavila. Každý autor se snaží, aby jeho pojetí slavného baletu bylo nové, neotřelé, moderní, šokující. Někdy mám pocit, že kdyby někdo udělal "klasiku", umělecky by se naprosto znemožnil. Ale jeden stín nepřekročí nikdo - kostým Tybalta. Ve všech nastudováních, které jsem kdy viděla - a že jich bylo dost - vždy Tybalt musí mít černo-červený kostým. Vůbec nechápu, proč zrovna na tomhle všichni tak lpí.

Krajkový náramek

Dokončila jsem další výrobek, který jsem rozpracovala na intenzivní korálkovací sobotě. Náramek je šitý z twinů, voskovek, ohňovek a rokajlu. Byla to vcelku rychlá práce, nejtěžší bylo pochopit princip, prokousat se prvním očkem a pak už to jelo jako po másle.
Ale budu teď muset zase korálky na chvíli uklidit. Užívám si jich v noci na úkor jiných "oblíbených" kratochvílí jako třeba žehlení a už pomalu nemáme co na sebe :-)

Klikaté náušnice s rivolkou

Stříbrno-modré jsou moje, bílo-fialové Kláry. Rozešily jsme je minulou sobotu na intenzivní korálkovací sobotě, v průběhu týdne dokončily. A konečně se mi podařilo obšít rivolku na první pokus- jupí. Já se asi opravdu něco naučím!

Chenille spirála

Došila jsem další úkol z Korálkové školy - spirálu na krk. Šila se úžasně, i manžel si všiml, že šiju v klidu a vůbec se nevztekám. Uvažuji, že dodělám ještě náramek, aby byla sadička.

Křehká krása

Z fotek jste jistě pochopili, že jsme dnes s Klárou vyrazily na výstavu orchidejí. K fotkám asi netřeba komentáře, prostě nádhera, kam se člověk podívá!

Tohle je část prodeje. No nekupte něco, když kam jen oko dohlédne, samé fešandy.

Samozřejmě jedna kráska také s námi domů přijela. Tedy ne úplná kráska, byla ve výprodeji, protože již odkvétá. To mi ale nevadí, počkám si na vlastní květ :-). Teď jí tu mám postavenou na stole přemýšlím, kam jí dám. Parapety vhodných oken praskají ve švech.Tam se už nevejde ani stéblo trávy. Ale k ní jsme ještě přibalily tuhle bromélii. Již dlouho po broméliích pokukuju, ale měla jsme pocit, že bych jim v bytě s ústředním topením nemohla vytvořit ty správné podmínky. Dnes jsem zapředla hovor s velmi milým panem poradcem, který mě ujistil, že to je jednoduché. Doufám, že mi to netvrdil jen kvůli tomu, aby prodal. Tak uvidím, jak se jí u nás bude dařit.