Petřín

Asi se bude náš prázdninový program dost podobat loňskému, ale děti jsou hrozné "konzervy" ( po kom asi, že!) , vždy chtějí na osvědčená místa, která se jim líbila. Dnes si vyžádaly Petřín. Nahoru jsme vyjeli lanovkou, pak následovala chvilka řádění na hřišti. Rozhlednu jsem zavrhla. Odradila mě ohromná fronta, přiznám se, že i výše vstupného, ale hlavně velmi špatná viditelnost. Vše bylo v oparu, nebylo by to ono. Ale výstavu igráčků, která probíhá v suterénu rozhledny, jsme si ujít nenechali. Nostalgicky jsem zavzpomínala, jedna vitrína byla totiž věnovaná igráčkům původním. Zjistila jsem, v jakém omylu jsem žila. Myslela jsem si, že jsem měla všechny v té době dostupné panáčky, ale omyl! Téměř polovinu jsem neznala!!! Po návštěvě zrdcadlového bludiště jsme se vydali pěšky dolů. Takovou procházku s krásnými výhledy mám moc ráda. Jen mi příjemný dojem kazily tlupy bezdomovců. Jsou všude - na lavičkách, na trávnících, v zahradě. Je to škoda. Z neustálého vysvětlování Davidovi "proč tam ten pán spinká" jsem byla umluvená.