Počasí není právě ideální na výletÿ, proto jsme se dnes rozhodli pro kino. Po chvíli dohadování, zda půjdeme na Madagaskar nebo Dobu ledovou (proč u nás nemůže proběhnout něco jednoduše, bez hádek!!!), vyhrál Madagaskar. Pro Davida to byla premiéra, ještě nikdy v kině nebyl. A pro mě to byla, řekněme, obnovená premiéra. Protože jsem vždy odcházela z kina s příšernou migrénou, rozhodla jsem se před 12 lety, že tento druh zábavy radši vynechám. Co bych ale neudělala pro děti. Hned za pokladnami děti loudily popcorn. Ač nerada, vydala jsem se pro malý. Klárka však hučela, je ona je od táty zvyklá na velký, tatínek jí vždy kupuje velký, když jsme tři musíme mít rozhodně velký..... Kapitulovala jsem a koupila tedy velký! Při reklamách jsem přemýšlela, jestli jsem se trochu nezbláznila. Po tolik letech jdu do kina a rovnou na přiblblý animák! Další část promítání jsme věnovala myšlenkám, komu tak vadí náš vcelku dobrý sluch a snaží se nám ho naprostým přezvučením zničit! Ale děti se bavily. David statečně vydržel sledovat celý film, smál se na těch správných místech, takže zřejmě ději rozuměl. A já to kupodivu zvládla bez migrény. Zřejmě jsem si za ty roky zvykla na hluk našich dětí, že mě jen tak něco nerozhodí.
:-) co všechno matky neudělají pro své děti. Teď už je z kluka filmový intelektuál a tajně si do sálu pašuje jídlo, ale dřív jsem též kupovala předražený popcorn a chodila na animované filmy. Ale Madagaskar není nejhorší! :-)
OdpovědětVymazatJá vím, že jsem mohla dopadnout i hůř :-)
OdpovědětVymazat