Chleby a Loučeň

Když jel David ze školkou na výlet do ZOO Chleby, Klárka hrozně litovala, že ona tam nebyla. A protože máme zvířátka rádi, vypravili jsme se tam dnes všichni.  ZOO je malinká  a hodně kontaktní. Větší úspěch u našich dětí měla zvířata domácí - kozy, lamy, prase, morčata a želvy. Mezi ně se totiž dá vlézt, krmit, drbat a honit. Davida rozčilovalo, že morčata byla rychlejší než  on. Poté začal hrabat ve slámě, až nadšeně vytáhl malinké mláďátko a měl velkou radost, že "tahle malá myšička" neutíká! Zástupci exotických zvířat  - lemuři, giboni, gepard měli úspěch menší, na ty se dalo "jen" koukat.

Když jsem všechna zvířátka náležitě podrbali a nakrmili, přesunuli jsme se na nedaleký zámek Loučeň. Pocitvě jsme prošli všech 11 labyrintů. To naše děti pojaly jako závod, kdo bude první ve středu. Takže se to neobešlo bez křiku, rvaček, breku a následných pádů. Marně jsem vysvětlovala, že se labyrinty prochází pomalu, při meditování a přemýšlení. Nic pomalého pro naše děti není. Prohlídku zámku jsem, hlavně s ohledem na Davida, zvolili dětskou. Prováděla nás bílá paní, děti se mohly všech exponátů dotýkat, vše prozkoumat. Pravda, příliš historických údajů jsem se nedozvěděli, ale prohlídka byla opravdu udělaná tak, že zaujala i ty nejmenší děti.