neděle 15. září 2024

Seznamte se...

 

... Cressida of Crazy House. Celých 238 g morčecího štěstí. Malinký drobeček, který k nám včera přicestoval z Mladé Boleslavi. Zatím nevíme, jak jí budeme říkat. Po předchozích zkušenostech tomu nechávám volný průběh, nějaké jméno k ní sedne. Zatím jí říkáme Mimi.


Je ze stejné chovné stanice, jako Žížalka. I když geneticky zpřízněné nejsou, ladí spolu skvěle. 


A tohle je naše kompletní trio - Limetka, Mimi a Žížalka. Sblížení proběhlo docela snadno. Mimi si více oblíbila Limetku, v kleci se drží více u ní. Tím, že je Limetka už pokročilá seniorka, je klidnější, mírnější. Žížala jako roční slečna je plná síly a energie, kterou má tendenci užívat na pošťuchování Mimi. Snad vše půjde dobře a z holek budou dobré parťačky. 

neděle 8. září 2024

Freida McFadden - Pomocnice


 Anotace z DK:

Práce u Winchesterových je moje poslední šance začít s čistým štítem. Jenže se ukáže, že jejich tajemství jsou mnohem nebezpečnější než ta moje. Každý den uklízím jejich krásný dům, vyzvedávám jejich dceru ze školy a vařím pro celou rodinu. Sama pak jím ve svém pokojíku v podkroví. Snažím se nevnímat, jak Nina dělá nepořádek, jen aby se mohla dívat, jak ho uklízím. Jak o vlastní dceři vypráví podivné lži. A jak se její manžel Andrew zdá být den ode dne ztrápenější. Ale když se dívám do jeho krásných očí, je těžké si nepředstavovat, jaké by to bylo žít Ninin život. Winchesterovi nevědí, kdo doopravdy jsem. Nevědí, čeho jsem schopná.

Od této knížky jsem měla velké očekávání díky nadšeným recenzím. A to byl asi ten hlavní důvod, proč ve mě převažuje pocit zklamání. Je pravda, že příběh se čte velmi dobře, svižně to odsýpá. Ale příběh mi přišel takový moc...moc neuvěřitelný, moc přitažený za vlasy. Všechny postavy mi přišly nesympatické, nenašla jsem ani jednu, které bych "držela palce". Některé dějové zvraty jsou opravdu překvapení, jiné jsou dost předvídatelné. I když jde o první díl série, nenalákala mě na další díly. 

středa 4. září 2024

Po letech v kině


Do kina chodím velmi, velmi sporadicky. Recenze filmu mě musí opravdu zaujmout, abych byla ochotná do kina vyrazit. Naposledy jsem v kině byla na Andělu Páně 2 v roce 2016. To jen pro ilustraci četnosti mých návštěv. Důvod je prostý - vadí mi hlasitost zvuku. Potřebovala bych film o pár decibelů ztlumit. Takhle vždy odcházím z kina z migrénou. Proto vždy zvažuju, jestli mi film stojí za to, abych si zobla pár pilulek.

Tentokrát se to sešlo a v podstatě během týdne jsem byla v kině dvakrát. První byly Vlny. Když jsem o filmu četla, byl mi jasné, že to je přesně ten film, na který půjdeme celá rodina. Skoro bych řekla, že děti povinně, kdyby i ony film vidět nechtěly. A bylo to... wau! Nebudu psát, o čem film je, to by asi bylo nošení dříví do lesa. Tento film je důkazem toho, že léta příprav a poctivá filmařská práce se opravdu vyplatí. Opravdu úžasný film. Silný příběh, dokonalé herecké výkony, špičková filmařská práce. Film, který je stavěný pro kina. Zaujala mě dokonalá kombinace historického a natočeného materiálu. Třešničkou na dortu je pak skvělý soundtrack dobové hudby - jak  prohlásily děti: "Mami, všechny ty písničky od tebe známe". Ano, při filmu jsem si pobrečela a ještě v půl třetí ráno jsem nemohla spát a o filmu přemýšela. 



Na Zápisník alkoholičky jsme vyrazily pouze s Klárou, spíše na její popud. Chtěly jsme si udělat holčičí večer než mi zase zmizí v Brně. Čekal nás těžký příběh o tom, jak zvládnout závislost. Z tohoto filmu jsme byla trošku rozpačitá. Naprosto geniální je výkon Terezy Ramby, dovedu si představit, že bude adeptkou na Českého lva. Ale tím bych asi ve výčtu kladů skončila. I když film hovoří o velmi závažném tématu, přijde mi, že jde jen po povrchu. Děj je velmi předvídatelný. Trošku mi vadil chaotický střih, hlavně v první části filmu. Druhá část mi naopak přišla dějově nahuštěná, pomalu jsem nestačila sledovat, co se děje. Určitě film diváka donutí zamyslet se nad problémem, se kterým se asi každý z nás setkal. Ale pro mě celý film působil trochu ploše a do hloubky nešel.

Co vy? Viděli jste některý z těchto filmů? Nebo vás zaujal v poslední době nějaký jiný?

pondělí 2. září 2024

Yrsa Sigurdardóttir - Hrob


Anotace z DK:  

Skupinka bývalých spolubydlících z vysokoškolské koleje přijíždí na Vestmannské ostrovy, aby se naposledy rozloučila se zesnulou kamarádkou, která byla součástí jejich party. Výlet, který má zároveň sloužit jako přátelské setkání po letech, se však náhle proměňuje v děsivou hru se smrtí. Důsledky dávné bujaré oslavy, na niž všichni toužili zapomenout, se vynořují na povrch.
Na kamenité pláži u moře, nedaleko nově zrekonstruovaného domku strážce majáku, jsou nalezena dvě mrtvá těla. Policie na místo vysílá Idunn, Týra a Karó, aby se ujali vyšetřování, v němž zdánlivě nic nedává smysl. A drsný vítr, který zastavil letecký provoz, neustává...
Děj druhého dílu napínavé série Černý led se tentokrát odehrává na největrnějším místě Evropy – na Vestmannských ostrovech a v hlavní roli se ocitá patoložka Idunn, která odsud pochází. Svérázná soudní lékařka tak musí ve svém rodném městě čelit výzvám nejen pracovním.

Do druhého dílu série jsem se vrhla s nadšením. Nebylo to špatné, ale.. Bavilo mě sledování dvou dějových linek. Takový styl vyprávění mám opravdu ráda. Byla mi sympatická soudní lékařka Idunn, jejímuž příběhu byl tentokrát věnován větší prostor. Je to velmi svérázná dáma, ale je líbila se mi. Zato ze skupiny kamarádů jsem si k nikomu vztah najít nedokázala. Příběh napínavý byl, ale chybělo tam takové to až mrazivé napětí, které jsme znala z prvního dílu. Rozuzlení celého příběhu mi přišlo celé překombinované, přitažené za vlasy. Když to tedy shrnu, docela fajn detektivka, ale předchozí díl mě oslovil víc.