středa 3. dubna 2019
Naše dámy
Dnes při čištění klece jsem si uvědomila, že už jsem dlouho nefotila naše holky. Já totiž nevím, jak to ti chovatelé dělají, že mají takové nádherné fotky svých morčátek. Naše zvěř je nevyfotitelná. 90% fotek jsem jen šmouhy nebo jen části morčat mizících ze záběru. Rozinka navíc nemá ráda zvuky foťáku, vždy na něj bručí.
Holky se sžily moc pěkně. Už mezi nimi nejsou vůbec žádné rozbroje, občas po sobě lehce vyjedou malé. To je ale v období dospívání normální. Ale abychom si neužívali klidu a pohody se zvířátky, rozhodla se Rozinka připravit nám program a ochrnula na zadní nožky. Nejprve začala tak podivně chodit. Mysleli jsme si, že hodně přibrala (tedy to jsme viděli!), a proto se jí špatně chodí. Dostala tedy odlehčenou dietku bez granulek, ale po pár dnech už za sebou zadeček jen bezmocně tahala. Doplazila se sice, kam potřebovala, ale byl na ní strašný pohled. Dokonce jsem zjistila, že při určitém pohybu má bolesti. Na veterině zjistili, že to bude spíše neurologický problém, při promačkání okolí páteře dostávala záchvaty, které ukazují na silné bolesti. Takže nyní dávám 4x denně léky a po téměř týdnu se zdá, že zabírají. Už se na zadní nožičky postaví, dnes i po koberci docela obstojně chodila. Není to ještě to, co bývalo, ale zlepšení je výrazné. Držte, prosím, palce, ať i nadále léčba postupuje tak úspěšně!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Držíme palce ... Moc dobře vím jak to je, když se v našem případě kočka chová nestandartně...
OdpovědětVymazatPěkné dni
Pavel
to jsou krásné holčičky, Rozince přeji, aby byla v pořádku a mohla si užívat běhání. A co činčily, máte je ještě? Když nám umřel Matýsek, bylo hodně smutno, protože jsme pořád chodili okolo prázdné klece a vyhlíželi, odkud zvědavě vystrčí čumáček. Pak jsme se rozhodovali, zda si pořídíme opět činčilu - tedy rovnou dvě, aby jedné nebylo smutno. Nebo jestli by nebylo dobré, vzít si králíčka. Nakonec jsme se rozhodly s dcerou, že to budou opět činčilky. Máme přesně měsíc dvě holčičky z azylu, kam se dostaly z polské kožešinové farmy. No a k nim přibyl maličkatý Matýsek(asi kluk), kterého nám nadělila jedna samička.
OdpovědětVymazatJitko, kluky samozřejmě máme. Budu se muset pochlapit a udělat pár fotek. Zatím mám také vždy jen mázlé šedé šmouhy, tak pěkné jako máš ty se mi moc nedaří :-). Je moc hezké, že jste si takhle adoptovali holčičky z farmy. Určitě lepší než ze zverimexu. Zaručeně se vám odmění nejen miminkem :-). Pokud je v očekávání i Babú, vypadá to, že také budete mít farmičku :-). Ať vám dělají jen radost!
Vymazat