Ještě před prázdninami jsme s kamarádkou zakoupily na slevovém serveru vstupenky do Beckilandu s tím, že je někdy během prázdnin určitě využijeme. Protože platnost voucherů se již blížila ke konci, dnes jsme vyrazili. Mé pocity byly trošku rozporuplné. Velká hala plná herních prvků pro děti. Vydýchaný vzduch. Plno dětí a rámusu. Ale na mých pocitech nezáleží, důležité je, že si to užily děti. A ty opravdu ano. Davida jsem od 10 do 16 hod téměř neviděla. Vždy jen kolem mě prokmitnul, když přebíhal z jedné atrakce na druhou. Musela jsem ho odychtávat, aby se napil. Jídlo jsem do něj za celou dobu téměř nedostala, na to prostě neměl čas. I Klárka se svou kamarádkou řádily, co jim síly stačily. I když si myslím, že ony už byly věkově dost na hraně, za rok už budou na takový druh zábavy příliš velké. Domů jsem si dovezla dvě úplně propocené, špinavé, unavené a spokojené děti. A to je hlavní.
Jen ten foťák dnes zůstal zapomenut doma.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za milá slova a těším se na další návštěvu!