..já vím, no... Ale prostě mi to nedá :-) Radost byla veliká, o to větší, že už nyní na konci školního roku samé jedničky nebyly ve třídě samozřejmostí. Loučení s paní učitelkou zvládla Klárka nad očekávání dobře. Nadšeně mi hlásila, že byla ve třídě jediná, kdo paní učitelce poděkoval a popřál hezké prázdniny, a proto jí paní učitelka jako jedinou ze třídy objala a pomazlila se s ní. To pro Klárku zamenalo mnohem víc než dárečky, které dostaly děti na památku. Já se s paní učitelkou musela rozloučit hodně rychle a stručně, protože bych to asi bez nějakého dojetí nezvládla. Opravdu mě moc a moc mrzí, že odchází. Když si představím, jak jsem z ní 1. září byla celá rozpačitá. Ale za těch deset měsíců jsem poznala, že děti opravdu milovala, věnovala se jim víc než ostatní paní učitelka, uměla je úžasně pro všechno nadchnout a myslím, že jen díky ní se Klárka opravdu těšila do školy každý den. Je až překvapující, s jakým klidem si vedení školy nechá odejít tak úžasnou kantorku!
Nádhera!!!
OdpovědětVymazatTo říkám vždy, když odchází nejen super učitelka, ale i doktorka, úřednice, sestřička....hold super lidí, co mají svou práci rádi, je málo a ne vždy jsou dle toho hodnocení.