Pardubická arabeska

Opět po roce na soutěži v Pardubicích. Nějak mě ty soutěže vadí čím dál tím víc. Tentokrát jsme udělali trošku zkrácenou verzi. Vzhledem k tomu, že prostorová zkouška byla od osmi hodin, přičemž Klářina kategorie začínala ve 14:30, vypustili jsme jí. Raději jsme se vyspali a do Pardubic přijeli právě na oběd. Vyhlášení výsledků má být po 21 hodině, to bychom do Prahy přijeli zase kolem půlnoci. Protože medaili opravdu nečekáme, oželíme i to vyhlašování. Prošli jsme se po Pardubicích a hurá domů.  Překvapivě i Klára na soutěži být nechtěla. Tentokrát tam ani neměla žádné kamarádky. V naší škole je totiž teď všechno postaveno na malý začínajících holčičkách, tomu byla podřízena i příprava na soutěž a následný výběr. Zatímco Klára a její vrstevnice do loňského roku slyšely, že jsou na všechno malé, letos se dozvěděly, že jsou na všechno moc velké. Inu, malá děvčátka mají mladé, agresivní maminky.

Kláře se, myslím, její variace v rámci možností povedla. Je stále co vylepšovat, bylo by na ní ještě hodně práce, ale bylo jí řečeno, že jí už dělat nebude. Ale myslím, že velkou ostudu si snad neuřízla.