Mikulášský program

Poprosila jsem dnes mamku, zda by obvyklé páteční kolečko balet -  hudebka s Klárou nevzala za mě, abych mohla jít s Davidem na mikulášský program na náměstí Jiřího z Poděbrad. Nějak mám totiž pocit, že Davida trošku zanedbávám. Je to dáno částečně i tím, že Klára je velmi aktivní  a stále chce někam vyrážet, David je spokojený doma. Tak mu vždy zajistím hlídání a vyrazím s Klárou. Dnešní odpoledne jsme si tedy užili s Davidem. Program pro děti, který uváděl trošku popletený čert, se Davidovi moc líbil, smál se na celé kolo. Jen mu bylo líto, že nedostal žádnou cenu. Odpoledne bylo totiž plné soutěží a her, kterých se však účastnit nechtěl. U něj jsem si jistá, že je můj. Kláru mi asi v porodnici vyměnili -  pro mě naprosto nepochopitelně chce všude být, všechno vyzkoušet, všeho se účastnit. David je rád jen tichý pozorovatel, jeho postoj je mi bližší. Tak jsme něco přes hodinu sledovali spolu legrácky čerta, snažení dětí a trošku si zatancovali. Potom už nám byla zima, také David špatně viděl. Nechápu totiž některé rodiče. Nejprve nacpou malé dítě do první řady a způsobně se stáhnou dozadu. Vydrží tam však asi pět minut a pak s pokřikem "Promiňte, mám tam malé dítě" se procpou dopředu a už tam zůstanou. Já zpočátku Davida vždy posunula trošku vzad, aby pustil před sebe menší děti, které by přes něj neviděly. Když však potom neviděl přes jejich maminky, dost jsem toho litovala. Po hodině a čtvrt jsme čekání na Mikuláše vzdali a šli se zahřát do obchodů. Mikuláš nakonec úplně neplánovaně přišel  k nám domů. Klářiny spolužačky přišly totiž postrašit Davida. I když měly masky dokonalé, až jsme měla strach, aby ho nevystrašily moc, David je přivítal s nadšeným pokřikem :"Jé, ahoj holky, pojďte, ukážu vám svou sbírku zbraní." .S básničkou a bonbónem u něj neuspěly.