4/365

4/365 Co mi udělalo dnes radost:
- návštěva zubaře. Byla jsem pochválená, neobjevil se žádný kaz, tak další kontrola zase za půl roku.
- navíc mi pan doktor oznámil., že má doma pětiměsíčního Vojtíška. Byl tak roztomilej, jak se rozplýval, když mi o něm vyprávěl :-)

3/365

3/365 Co mi dnes udělalo radost:
- podařilo se mi dotahnout do konce jednu obchodní záležitost
- vánoční kaktus má poupata
- i když mi ujela tramvaj před nosem, dorazila jsem na cvičení včas a dokonce jsem měla své obvyklé místo

2/365

2/365 Co mi udělalo radost:
- povedly se mi krásné celozrnné housky
- Klárka má přislíbeno sólo ve vánočním baletním představení
- objednala jsem si potřeby na vyšívání

Co mi dělá radost

Při  pravidelném pročítání mých oblíbených blogů jsem si všimla, že některé blogařky si každý den zaznamenávají, co je potěšilo. Moc se mi ten nápad líbí. Každý den si uvědomit to hezké, co mě potkalo. Já jsem dost velký škarohlíd, onu pověstnou lahev vidím poloprázdnou. Někdy mám pocit, že v přívalu katastrof na to hezké zapomínám. Určitě každodenní ohlédnutí za tím příjemným by mi pomohlo i v mých "podzimních nedáladách", ve kterých se v posledních dnech nějak rochním. Tak to tedy ode dneška zkusím také a doufám, že to vydržím celý rok!

1/365 Co mi udělalo radost:
- konečně jsem uklidila celý botník, všechny boty vyprala, naimpregnovala, nakrémovala, vyleštila...
- příjemně jsem se unavila v bazénu

Dušičky

Já vím, že do "dušiček" ještě pár dní zbývá. Ale v týdnu se s nemocným Davidem těžko na hřbitov dostanu, využila jsem dnes toho, že je doma tatínek v šla sama s Klárkou. Mám dušičkový čas docela ráda. V tyto dny odpouštím podzimu mlhy, vlhko a zimu. Ono to spadané listí v tomhle počasí nějak víc voní. Mám velmi ráda hřbitovy. Jakkoliv to zní morbidně, byla jsem jako dítě na hřbitově téměř vychována  :-). Proto mi dnešní procházka moc prospěla. Zapálily jsem s Klárkou svíčku na hrobě mých prarodičů. V duchu jsem, jako už mnohokrát, litovala, že nepoznali mé děti. Obzvlášť babička by z nich měla určitě radost. Pak jsem se ještě jednu svíčku zapálily "U kříže" pro všechny na jejichž hroby se nedostaneme.

Exotika 2011

Již delší dobu jsem Klárce návštěvu této výstavy slibovala. Dnes jsem tedy odložili nemocného Davídka u mých rodičů a vyrazili směr Lysá nad Labem. Přiznám se, že moc dobrý pocit jsem  z toho neměla. Ještě nikdy jsem ho nenechala u babičky celý den a už vůbec ne, když není úplně v pořádku. I když už je bez teplot a celkově je mu mnohem lépe. Když jsem však dorazili na výstaviště, pochopila jsem, že jsme udělali moc dobře a že u babičky je mu mnohem lépe. Davy lidí byly nekonečné. Ale i přes ohromný nával jsme si výstavu užili. Viděli jsem spousty papoušků, plazů, ryb, hlodavců, ale i květin. Tři velké výstavní haly jsem prošli pečlivě celé, nohy jsem měli téměř ušoupané. A navíc jsem celé odpoledne musela poslouchat Klárčino hudrání, jak jsem matka bez jakéhokoliv pochopení, která jí nekoupí ani amazoňana, ani kakadu, ba ani andulku, nedopřeje jí gekona ani chameleona. Na konci výstavy jí podpořil i tatínek, když jsem zamítla našemu činčilákovi Myšákovi koupit kamaráda Pepíčka. Opravdu jsem všechny útoky odrazila a domů jsme dovezli jen knížky!

Výstava orchideí

Dnes to tu zahltím fotkama. Ale nedá mi to, musím se o tu nádheru podělit. A to jsem těžce vybírala pár fotek, foťák mám plný téhle krásy. Po roce se zase koná v botanické zahradě Na Slupi výstava orchideí. To jsme si s Klárkou nemohly samozřejmě nechat ujít a vyrazily jsem hned první den. Z barev a tvarů nám oči přecházely. Bylo to moc příjemné nechat si dnešní zamračený den prozářit takovouhle nádherou. Celou cestu na výstavy jsem Klárku ujišťovala, že tentokrát opravdu nic kupovat nemůžeme, prostorové kapacity už jsou vyčerpány. Nakonec mě však Klárka zlomila (moc práce jí to nedalo) a opět nám přibyly dva nové expláře. Tatínek to komentoval slovy :"Vy zase po mě budete chtít nějaké poličky!" :-)