Anotace z DK:
V křehkém příběhu pojatém jako vzpomínky na dětství a dospívání sledujeme hlavního hrdinu od jeho šesti let až do období formální dospělosti. Julius vyrůstá jako jedináček v nefunkční rodině poznamenané konflikty mezi rodiči a dalšími problémy. Komplikovanou realitu chlapec vstřebává pomocí denního snění a překonává ji i díky přátelství se stejně starou Sylvou, které ve školce zpečetila dětská kuchyňka. Vážná témata vztahů, ztráty blízkých, dospívání a hledání identity Lupták protkává nenásilným a originálním humorem a vyslovuje se k univerzálním otázkám lásky a sebepřijetí.
Tato knížka mě vytrhla z mé čtenářské krize. Zhltla jsem ji jako malinu. To bylo tak milé a něžné! Příběh plný emocí. Chvili jsem se při čtení usmívala, chvíli potlačovala slzy. Často jsem měla chuť Julka obejmout a říct mu "Neboj, to bude dobrý!". Kniha je členěna do 5 kapitol podle věku 6 - 18 let. Téměř polovina je věnována rannému dětství. To mě trochu mrzelo, myslím, že dospívání by si zasloužilo také větší prostor a větší propracovanost. Velmi těžká témata jsou tu zpracována s lehkostí a velmi jemně, přesně tak jak je vnímá a řeší dítě. V další kapitolách potom sledujeme rozpad celé rodiny i Julkův propad na dno. Příběh končí v okamžiku odrazu od ono pomyslného dna. Jako bonbónek pro mě osobně byla sonda do devadesátek, prostě čirá nostalgie.
Lezarts
OdpovědětVymazatZnamenám si, díky!
Snad se ti bude líbit.
VymazatTo zní zajímavě, díky za tip.
OdpovědětVymazatRádo se stalo!
VymazatAli, děkuji za zajímavý tip a přeji hezkou neděli, Helena
OdpovědětVymazatKrásný den i tobě, Helenko!
VymazatAli, taky jsem knihu četla. Mám na ni trochu odlišný názor. Je dobrá, ale já asi čekala něco jiného.
OdpovědětVymazatMěj krásné dny.
Měla jsem výhodu, že jsem nečekala vůbec nic. Původně jsem ani neměla v plánu knihu číst, dostala se ke mě jen náhodou.
VymazatAli, kniha mi byla doporučena. Nejprve jsem se vůbec nemohla začíst! Na mě moc ranného dětství v jiném jazyce z pohledu dítěte. Ale když jsem pochopila styl psaní autora, druhá polovina už byla lepší!Myslím si, že byla i hodně autobiografická a osobní. Kniha, psaná, úplně jinak než jsme zvyklí!
OdpovědětVymazatPřiznám se, že mě styl psaní docela vyhovoval a i při pohledu dítěte mě bavil. Opravdu mě kniha vytáhla z nějaké čtecí krize, kdy jsem se s předchozí knížkou trápila a vymýšlela co dělat, abych nemusela číst. Tady mě příběh vtáhl hned a přečetla jsem ji asi za dva večery.
Vymazat