Již delší dobu jsem Klárce návštěvu této výstavy slibovala. Dnes jsem tedy odložili nemocného Davídka u mých rodičů a vyrazili směr Lysá nad Labem. Přiznám se, že moc dobrý pocit jsem z toho neměla. Ještě nikdy jsem ho nenechala u babičky celý den a už vůbec ne, když není úplně v pořádku. I když už je bez teplot a celkově je mu mnohem lépe. Když jsem však dorazili na výstaviště, pochopila jsem, že jsme udělali moc dobře a že u babičky je mu mnohem lépe. Davy lidí byly nekonečné. Ale i přes ohromný nával jsme si výstavu užili. Viděli jsem spousty papoušků, plazů, ryb, hlodavců, ale i květin. Tři velké výstavní haly jsem prošli pečlivě celé, nohy jsem měli téměř ušoupané. A navíc jsem celé odpoledne musela poslouchat Klárčino hudrání, jak jsem matka bez jakéhokoliv pochopení, která jí nekoupí ani amazoňana, ani kakadu, ba ani andulku, nedopřeje jí gekona ani chameleona. Na konci výstavy jí podpořil i tatínek, když jsem zamítla našemu činčilákovi Myšákovi koupit kamaráda Pepíčka. Opravdu jsem všechny útoky odrazila a domů jsme dovezli jen knížky!
Tak už včera jsem záviděla orchidee, ale dneska vyloženě trpím. Škoda, že to máme z ruky. Tohle by se líbilo nám všem.
OdpovědětVymazat:-). Tak to jsme se tam asi minuli:-). J.
OdpovědětVymazat