Už mi neuvěřitelně chyběl nějaký výlet. Proto jsme dnes vyrazili, i když počasí příliš toulkám nepřálo.Vybrali jsem cíl, která jsem předpokládali, že zvládneme i v dešti - Kutnou Horu. I když jsem tu už několikrát byli s Davidem na florbalovém zápase, nikdy nebyl čas a po zápasech ani síla, na nějaké toulky.Přiznám se, že jsem doufala, že déšť všechny odradí a že vlastně budeme se městem toulat sami. Evidentně si to řeklo více lidí, takže bylo lidí dost. Začali jsem, jak jinak, v Chrámu svaté Barbory. Co říct k tomuto skvostu, který je zapsaný na seznamu Světového dědictví UNESCO? Bylo by to asi ono pověstné nošení dříví do lesa.
Tak alespoň pár kousků interiéru, které nás zaujaly asi nejvíce. Za kvalitu fotek se omlouvám, fotit se mohlo pouze bez blesku.
Gotická madona - nejstarší a nejvzácnější socha chrámu z roku 1380:
Kazatelna - jádro je kamenné z roku 1566, baldachýn a barokní dřevěné obložení pochází z roku 1655:
Varhany - mají 3 klaviatury, 52 rejstříků a 3991 píšťal:
Tohle je snad jediná fotka dětí v rouškách. Za celou dobu jsem neměla chuť v roušce kohokoliv fotit, i když uzávám, že by to asi zdokumentováno být mělo:
Hlavní oltář naprosto ohromil mě. Ustředním motivem je Poslední večeře Páně, po stranách jsou vyobrazení svatí Barbora, Metoděj, Dorota, Vojtěch, Cyril, Panna Maria, Václav a Kateřina:
Jezuitská kolej - současné sídlo Galerie Středočeského kraje:
Pohled na kostel sv. Jakuba (ten jsem už z časových důvodu nestihli navštívit):
Dalším naším cílem byla Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Tato unikátní památka UNESCO je konventním chrámem cisterciáckého opatství v Čechách. Pro mě osobně má tento řád mimořádný význam, možná někdy najdu odvahu rozebrat proč. Je to nejstarší chrám střední Evropy, byla přestavěna Janem Blažejem Santinim.
Nádherný oltář. Bylo škoda, že bylo zataženo. Paprsky zapadajícího slunce by měly oltář rozzářit.
Výlet by se zamozřejmě nemohl obejít bez Kostnice. Je to podzemní kaple hřbitovního kostela Všech svatých. Zrovna zde probíhá rekonstrukce, která je plánovaná až do roku 2024. Ale provoz zůstal zachován. Ostatky byl měly být ze zhruba 40 000 zesnulých po morové ráně z roku 1318 a z průběhu hustitských válek.
Více už jsme nestihli. Bylo nám zima, byli jsme mokří. Ale vzhledem k tomu, co vše Kutná Hora nabízí, nebyla to naše poslední návštěva.
Ali, Kutná Hora je místo, kam se moc ráda vracím. Dokonce na mi v posledních dnech hodně myslím, snad se nám povede tam zajet.
OdpovědětVymazatMěj hezké dny, Helena
TAké jsme tam nebyli určitě naposledy (a florbalové zápasy nepočítám)!
VymazatDíky za současné fotky ze známých míst. Kutnou Horu máme rádi, taky se vylupuje do krásy. Pavel
OdpovědětVymazatTo ano, opravdu je na co se dívat.
Vymazat