Mlsáme

Hlásím se zase po delší době. Pevně věřím, že jste všichni v pořádku a váš život se vrací do normálních kolejí. U nás tomu tak je. A s hrůzou zjišťuji, že se vlastně nic nemění. V době nouzového stavu jsem nikam nechodila, protože jsem nemohla. Nyní nikam nechodím, protože to nestíhám. Své dny vlastně dělím mezi práci a vaření. Díky tomu, že jsou děti stále doma, vařím a vařím a peču a peču. Každé ráno začínáme otázkou "co bude dnes k snídani, obědu, večeři....." a končíme "A co bude vlastně zítra ráno k snídani?". U nás bohužel jsou neoblíbenější snídaně sladké, takže peču ob den. V koronavirové době jsem se v podstatě odnaučila kupovat pečivo. Stále mi nedělá dobře, když vidím, jak se v pečivu přehrabují lidé bez rukavic, tak peču doma. Protože občas dochází fantazie, prohledávám recepty na internetu. Dva si tu odložím.

První jsou makové bochánky:250 ml mléka, 100 g tuku (50g Hery + 50g sádla), 1 vejce, 100g cukru, trochu soli. 1/2 lžičky sušené citronové kůry, 400g polohrubé mouky, 200g hladké mouky, necelá 1/2 droždí. Těsto necháme zpracovat v pekárně. Po vykynutí těsto rozdělíme na 18 dílů a vytvoříme bochánky. Každý rozválíme na placičku a necháme ještě chvíli kynout. Pak plníme makovou nádivkou, uzavřeme, zakulatíme . Necháme na plechu kynout. Pomašlujeme rozšlehaným vejcem, nůžkami nastřihneme vršek do křížku a pečeme v rozehřáté troubě při 200 st do zlatova. 

 Jestli mě karanténa něco naučila, je to roláda. Nikdy jsem se do ní nepouštěla, měla jsem strach, že jí nezvládnu. Zdálo se mi to velmi těžké. Řeči, jak jí musím horkou zatočit, pak zase rozmotat, naplnit a znovu zatočit, mi naháněly hrůzu. Když jsem však objevila tohle video na bezé roládu, řekla jsem si, že to vlastně nic není. A ono opravdu není! Udělala jsem jen malou změnu v náplni - ušlehala jsem 1 a půl kelímku smetany ke šlehání s 250 g mascarpone a trochou vanilkové pasty. A rázem jsem byla v očích dětí za hvězdu, takovou dobrotu musím dělat častěji.

 A co dobrého jste během karantény objevili vy?