Procházka trojskou botanickou zahradou patří mezi naše stálice. Snad jen vyjímečně jsme nějaký rok vynechali. Letos ne! Asi vás nepřekvapí, že já se dlouho, opravdu dlouho zdržím mezi kaktusy.
Pak vše postupně pomalu procházíme. Máme to opravdu akci na téměř celý den. Končíme v Ornamentální zahradě, kde si užíváme povalování na lehátkách. Ještě předtím se však musím pokochat pohledem na bonsaje v Japonské zahradě. Umění tvarovat bonsaje opravdu obdivuju.
Minula jsem se povoláním. Měla jsem být zahradnicí!
Já si to minutí povoláním před pár lety uvědomil taky - a už nejsem geodet, nikdy není čas na změnu, věř mi
OdpovědětVymazatPavel
Moc tě za to obdivuji. Já už jsem příliš stará a zkostnatělá, prostě líná. Už bych to asi nedokázala.
VymazatŠli jsme takhle shora až dolů na jaře s babincem, ale moc ráda jsem se zas znovu u Tebe pokochala :)
OdpovědětVymazatOno je to pokaždé jiné, vždy se je čím kochat, viď.
Vymazat