První vánoční představení. Letos vlastně i poslední. Tentokrát jsou představení pouze dvě, to druhé až v lednu. Klára měla sólo. Docela se povedlo. Měla jsem strach, jak dneska bude fungovat. Včera byla tak hysterická, že nebyla schopná jít na zkoušku. V noci nemohla spát, jen seděla v kuchyni a brečela. Na včerejší zkoušce jsem jí samozřejmě omluvila, napsala jsem panu učiteli, co se stalo. Je velký milovník zvířat, tak jsem doufala, že to pochopí. I když trošku strach jsem měla, aby jí to dnes nějak nevmetl. Před představením mu vždy tečou nervy a bývá nevyzpytatelný. Naštěstí se mě však ráno při příchodu jen potichu zeptal, zda je Klára relativně v pořádku a už nic neříkal. Jsem mu za to vděčná. Mezi kamarádkami přišla Klára na jiné myšlenky, sólo jí plus minus vyšlo, tak snad si dnešek užila. Uf...
To je velká statečnost, zvládnout to. Držím palce, ať to všechno nějak ustojíte.
OdpovědětVymazatMoc děkuju!
VymazatAlice, veliká gratulace, to musíš být na dceru pyšná. Je skvělá.
OdpovědětVymazatKrásné adventní dny. D.
Dášo, děkuju. Jsem ráda, že jí to baví a že se nenechá odradit občasným dusnem, které prostě k baletu patří.
VymazatKrásné dny i tobě.
Dobre a rada na ňu pozerám:-)
OdpovědětVymazatDěkuju. Myslím, že tyhle vílí role jí docela sedí. Pořád touží po Carmen, ale to podle mě na ní ještě není.
Vymazat