Slyšeli jste dnes tu ránu? To mi spadl pověstný kámen ze srdce. David má za sebou odstranění nosní mandle. Zvládli jsme to (samozřejmě hlavně on) na jedničku. Jsem opravdu moc ráda, že jsem nešli do nemocnice na klasickou operaci, ale na specializované pracoviště, kde odstranění mandle prodávějí plasma sondou. Nemohu si vynachválit úžasně milý přístup všech zaměstnanců, s takovým jsem se opravdu ve státním zdravotnictví bohužel nesetkala. Pro mě byla velmi důležitá možnost být téměř celou dobu s Davidem. Při anestézii mi usnul v náručí. Po zákroku jsme zase k němu mohli dříve než se probudil, takže při probuzení jsem ho už opět držela. Ani nevěděl, že jsem odešla. Po chvíli pozorování jsme mohli odjet domů. Na vlastní postel se moc těšil. Doma pospával, nepřítomně hleděl do stropu, zase klimbal. Ale později odpoledne se už probral úplně a chtěl začít řádit. Přiznám se, že se mi ulevilo. Sice bylo fajn, když byl hodný, klidný, ale nebyl to on a byla jsem z toho nervozní. Takže zbytek dne ho udržujeme pomocí knih, elektroniky a zmrzliny v klidu a zdá se, že mu ke spokojenosti nic nechybí. Zítra nás čeká ještě pooperační kontrola, ale věřím, že bude vše v pořádku.
Moc děkuju všem, kteří na nás mysleli a drželi nám palce. Opravdu si toho moc cením!
Naprosto chápu tu úlevu! Terka chtěla odpoledne po zákroku jezdit na kole :o)
OdpovědětVymazatPřeji klidný večer Ali!
Helena
U nás to zatím na kolo nevypadá, nějak se nám to komplikuje :(
VymazatTéž přeji rychlé uzdravení a vše dobré. A hódně zmrzliny.
OdpovědětVymazatDěkujeme. Zmrzlina je momentálně to jediné, co do něj dostanu.
VymazatJe to malý hrdina. Také přeji rychlé vyzdravení.A dobrou zmrzku k tomu:-)
OdpovědětVymazatDěkujeme. Rekonvalescence se nám, bohužel, protahne...
VymazatTak to jste měli krásné! Už se to dělá asi jinak, my byli tenkrát v Motole, personál nepříjemný - přijeli jsme o pět minut později, protože v lednu byla neskutečná ledovka a pak jsme v tom kolosu nemohli rychle najít - a sestra nás odmítala přijmout! Naštěstí doktor byl normální... Ale operace - řvoucího mi ho vzali, řvoucího přinesli, strašně se třásl. Plný pokoj takhle plačících a krev blinkajících dětí, byli jsme tam až do odpoledne... Velice nerada na to vzpomínám, nikdy mi ho nebylo tak líto. A jsem si myslela - obyčejná nosní mandle...
OdpovědětVymazatChápu Tvou úlevu a přeji rychlou rekonvalescenci!
Toho stresu s odvozem na sál apod jsem se chtěla právě vyhnout. Měli jsme to před lety s Klárou, když byla na operaci kýly a už bych to nerada zažila.
VymazatAli, tak to gratuluji, sama jsem to jako dítě zažila a mám z toho trauma dodnes. A to až tak, že svým klukům bych to udělat nenechala. Je fajn, že se medicína posouvá kupředu a jsou metody, kdy netrpí dítě ani rodič. Zmrzlině zdar :-), pa Radka
OdpovědětVymazatTaké jsem měla strach, aby z toho nebyl stresovaný víc než je bezpodmínečně nutné. Jen my holt nemůžeme mít nic jednoduché a podle tabulek. Zatímco teoreticky jsme měli dnes už jít na první procházku, zalehl David s atb. Snad se mu konečně uleví.
VymazatJeje, snad teploty, které teď má jsou poslední a bude úplně OK.
OdpovědětVymazat