Shrnutí týdne

Je to neuvěřitelné, ale za celý týden jsem se nepřiměla vzít do ruky foťák, něco vyfotit, něco napsat. Nebyl čas a upřímně - nebyla ani moc chuť. Dělala bych to jen proto, že musím. Takových věcí mám už ve svém životě dost, rozhodně nechci, aby se můj blog změnil v povinnost.
Co jsem tedy uplynulých několik dní dělali? David šel v úterý po více než 3 měsících do školky. Čekala jsem nějakou scénu, ale vše proběhlo v klidu. Ve školce se mu líbí, zamiloval se do Evelínky. Ve čtvrtek se mě tedy ptal, proč zase musí do školky, už tam přece byl, ale šel celkem ochotně. Jen je škoda, že ho tam už zase příší týden nechtějí. Část učitelek jede s dětmi na školku v přírodě. Dvě paní učitelky jsou nemocné, proto prosí maminky, které jsou doma, aby si děti doma ponechaly. Což o to, doma jsem, ale zdaleka jsem si nestačila vyřídit všechny resty, které s Davidem prostě neudělám.Nu, co se dá dělat...
S Klárkou jsem si ve středu udělaly malou "couračku " po centru. Mimo jiné jsem se i pokoukaly, zcela náhodou a spíše omylem, po obchodech v Pařížské ulici. Prada, Dior, Vuitton.... Klárka se mě ptala, proč nemají u věcí uvedené ceny :-)
Od středy má Klárka pěknou rýmu, tři dny jí pálilo v krku. Je celou dobu bez teplot, ale i tak jsem jí nabízela, jestli nechce ve čtvrtek a v pátek zůstat raději doma. Nechtěla. A udržet jí odpoledne v klidu je věc zcela nemožná. Asi jí opravdu špatně není.
Také už definitivně chodí Klárka ze školy domů sama. Je na to náležitě pyšná. I když si myslím, že se trošku bojí. Ve čtvrtek jsem jí potkala, když jsem akorát přicházela také domů a pěla z plna hrdla na celou ulici :-).
Ukorálkovaly jsem  další dva opeřence. Sovu jsem dělaly společnými silami, kohoutek už je zcela Klárčin výtvor.