Macešsky

...se chovám ke svému blogu. Jen prostě není čas. A upřímně - poslední dobou ani chuť. Docela vážně uvažuji, že už s blogováním skončím. Už jsem různých nesmyslů napsala dost.
Než si udělám v hlavě jasno, pokusím se zase stručně shrnout tento pracovní týden.
V pondělí jsme s Davidem vyrazili na pasovku, aby mohl David s námi k moři. Bylo tam spousta lidí, hlavně malých dětí. Ale naštěstí všechny děti celkem spolupracovaly, a tak  to docela šlo rychle. David se moc bál. Celou cestu kňoural, že se nechce fotit. Při čekání se hluboce zamyslel a vykřikl na celou čekárnu, že už to ví, budou nás přeci fotit, protože jsem zloději! Pohledy ostatních čekajících byly různorodé.Naštěstí při focení David svůj strach překonal, vydržel ztuhle sám stát a hledět do daného bodu, takže byl rychle hotový. Při pohledu do počítače mě úřednice upozornila, že můj pas je propadlý, jestli tedy nechci nový. Úplně jsem tuto skutečnost vytěsnila a měla jsem radost, že mě paní na to upozornila a nebudu na pasovku muset znovu, až  někdy zkontroluji svůj doklad. Teprve při odchodu mi došlo, že vlastně pas nepotřebuju! Ale co kdyby, že...
V úterý mě čekaly rodičovské schůzky. Tam jsem se opravdu rozčílila. Paní učitelka končí, jde do důchodu. S tím jsem počítala, proto mě už loni vadilo, že si vedení nechce udržet mladou úžasnou kantorku, která Klárčinu třídu učila. S čím jsem však nepočítala bylo, že nová paní učitelka se po mateřské dovolené vrátí až v lednu. Od září do prosince bude tedy učit děti paní družinářka. Takže Klárka během prvních tří let školní docházky vystřídá 4 pedagogy!!! Potom se již řešila škola v přírodě. To se nás netýkalo, Klárka nepojede. Na dotaz paní učitelky proč, jsem vysvětlila, že po informacích, které jsem posbírala, by jela Klárka kamkoliv, jen ne na Černou horu. Je mi jasné, že tedy Klárka nebude dlouho na ŠvP jezdit, přinejmenším do doby, než se změní osazenstvo na radnici. Paní učitelka mě ujistila, že mě naprosto chápe, ani ona by nejraději nejela.
Ve středu konečně vyrazil David do školky. Hrdě si nesl pytel bonbónů, aby s kamarády dodatečně oslavil své narozeniny. Prý mu zpívali a "packali".Jak mu mám vysvětlit, že se říká "tleskat" ? Pořád se svého "packat" nechce vzdát.! Ve školce mi dělá Davídek radost. Paní učitelka ho moc chválí, jak mu všechno pěkně jde, krásně se zapojuje, všechno umí a ví. Já na ní koukám s vykulenýma očima a pusou dokořán. Mluvíme obě o stejném dítěti?
Zbytek týdne se nesl již v běžné rutině, kterou jsem si proložila scháněním "něčeho" na ozdobení Klárčina kostýmu. Díky dobrému tipu mé virtuální kamarádky  - díky Katko - jsem vše sehnala. Teď jen vymyslet, jak to našít!
Čeká nás letní víkend. Jsem zvědavá, co nám přinese. Ať se vám vydaří!