středa 4. září 2019

Konec prázdnin a začátek školy




Na poslední výlet letošních prázdnin jsme vyrazili ve čtvrtek  22.8. Naším cílem byl zámek Nelahozeves. Jak jsem se dočetla, je to jedna z nejkrásnějších renesančních staveb u nás. A musím naprosto souhlasit. Při prohlídce jsme nahlédli do dvanácti dobových pokojů, které ilustrují život vlivné šlechty v 19. století. Umělecké sbírky roudnické větve rodiny Lobkowitzů patří k nejrozsáhlejším a nejlépe dochovaným soukromým sbírkám umění v České republice a my mohli alespoň zlomek zahlédnout. I když výklad průvodce se mi nezdál úplně nejšťastnější, i tak se nám na zámku velmi líbilo. Samozřejmě naše marnivá Klára začala přemýšlet, zda by mladý pan Lobkowitz, který se podílí na správě rodinného sídla, mohl mít o ní zájem, když je mezi nimi věkový rozdíl 10 let a jak se k němu tak dostat. Ale myslím, že můžu být klidná, zámecká paní z ní určitě nebude.



V Nelahozevsi jsme samozřejmě museli dojít k rodnému domu Antonína Dvořáka. Bohužel prohlídku je třeba zamluvit dopředu na zámku, což jsem si včas nezjistila. Tak jsme si museli vystačit s focením.


Oproti  původnímu plánu jsme se rozhodli, že vyrazíme Dvořákovou stezkou do Kralup. Je to cesta, po které chodíval Antonín Dvořák ke svým příbuzným do Kralup. Cesta, která vede podél řeky,  je lemována pískovcovými útvary. To bylo něco pro naše děti!


V Kralupech jsme nemohli bez povšimnutí minout sochu Švejka. Miluju film s Rudolfem Hrušínským. Jeho podobu má i tato socha.
A to byl zcela neplánovaně poslední prázdninový výlet. Po příjezdu domů jsem si říkala, že jsem moc unavená, že si lehnu a jen na chvilku odpočinu.... a už jsem nevstala. Horečky mě pěkně potrápily. Už mě čekaly jen cesty k praktickému lékaři, na infekční odd. Bulovky a další radosti. Naštěstí poslední týden prázdnin měl David florbalové soustředění. Hráli nejen florbal. Vyjeli i na 2 dny do Poděbrad, kde v místní loděnici získávali dovednosti na plachetnicích. Myslím, že pro něj úžasný zážitek.

Začátek školního roku je pro mě, i když školou povinná nejsem už dávno, velmi přelomový. Mám to nějak naprogramované, že je to období velkých změn. Tím, že svou práci podřizuju chodu rodiny a potřebám dětí, vždy dochází i u mě od září ke nějakým změnám. Pro mě osobně je také velmi těžké vyplout z "prázdninového módu". Z doby, kdy člověk nemusel až tolik hlídat hodinky. Kdy jsme jedli, až když jsem měli hlad, šli jsem spát až když jsme byli unavení. Protože během školního roku máme všichni aktivit hodně (a mám pocit, že čím dál víc), musíme plánovat na minuty. To je pro mě v září neskutečně těžké. Mám za sebou pár probdělých noci, kdy mám strach, že to neklapne, že toho je moc, že to nezvládneme. Chce to čas, všechno si sedne, zapadne do sebe a všechno půjde. Ale než si to vše ujasním, musím se vždy pořádně vystresovat. Už jiná nebudu. Změny jsou pro nás letos o něco náročnější. David přešel na druhý stupeň, Klára na vyšší gympl. O Kláru strach nemám. Ví dobře, co chce, je sama na sebe náročná. Vlastně už téměř vše nechávám na ní a jen opatrně pozoruju, připravená podat pomocnou ruku, když bude zájem. David je ale takové telátko, které moc neví, co se s ním děje. Mění se před očima, neskutečně rychle fyzicky vyspívá. Mentálně je to ale pořád můj malý chlapeček, který se večer potřebuje přitulit k mámě. O něj mám trochu strach. Snad vše půjde dobře.
A co vy? Také pociťujete konec prázdnin jako zlomový okamžik nebo jsou to pro vás dny jako každé jiné?

4 komentáře:

  1. Ali, vyletovali jste na krásné místo, moc bych se chtěla do Nelahozevse znovu podívat, nebyla jsem tam roky.
    Doufám, že ti je už opět dobře.
    Co se září týče - skutečně si užívám to, že už nemusím ladit kroužky s rozvrhem, shánět nesehnatelnou učebnici, se stopkami koordinovat děti i sebe. Byl to vždycky stres, než si to sedlo. To je život. Přeji tobě i celé rodině co nejrychlejší "sednutí" režimu.
    Helena

    OdpovědětSmazat
  2. Ali,jo jo taky mám problém s přechodem od prázdnin do školního režimu.Asi stále ještě větší než děti!My stále bojujeme s časem, celoročně,tak zatím co ostatní už dávají děti do postelí,my teprve v lepším případě večeříme,v tom horším jedeme do práce pro tatínka,...Letos dcera nastoupila na učňák,a já řeším, že ještě dnes netuší, seznam všech učebnic, pomůcek,...Šíma je předskolák, u něho zase vyzvedávání a vysněný kroužek v Pce, ještě, že nám funguje v tomto směru babička. Také přeji ať se
    všechno zaběhne co nejdřív ať si najdeš čas na korálkování, výletování,...

    OdpovědětSmazat
  3. Přeji úspěšný a pohodový školní rok. Ať si to všechno v pohodě sedne a poklidně ubíhá. Držím palce

    OdpovědětSmazat
  4. Začátek školy je stresový asi všude. U nás velká změna v tom, že nejstarší potomek ukončil v červnu v Británii s bakalářským titulem a prvního září nastoupil v České televizi. Moc mu držíme palce, aby ho práce bavila.
    Hodně sil a klidu, pěknou neděli. Pavel

    OdpovědětSmazat

Moc děkuji za milá slova a těším se na další návštěvu!