čtvrtek 7. června 2018

Šest žen





Jak už jsem se tu zmiňovala, znovuobjevila jsem svou starou lásku Semafor. A protože to vypadá, že i Klára nezůstala úplně lhostejná, skočily jsem  po posledních volných vstupenkách na Šest žen. I tuhle revue jsem znala z dob svého mládí, jak z gramofonové desky, tak i přímo z divadla verzi novější. Přiznám se, že až na pár bonmotů jsem si ji moc nepamatovala. Vlastně jediné co se mi vybavilo, bylo :"Řekne-li vám někdo, mám hezkou ženu, politujte ho....", ale to určitě znáte všichni, tak to tu vypisovat nebudu. Klára se vždy obává, že budu při představení zpívat s účinkujícími. Ujišťovala jsem ji, že to tentokrát nehrozí, protože si asi písničky nepamatuju. Ale behěm představení mi známé věty začaly naskakovat, i texty písní. Ale udržela jsem se a způsobně naslouchala! Psát, že se nám oběma představení moc líbilo, je asi vcelku zbytečné. Byly jsem obě nadšené Big Bandem Semafor. Dokonalá kapela! Klára byla unešená slečnami, které hrály nejen na příčnou flétnu, ale i na klarinet a hlavně na saxofon. Tušíte, na co by asi v budoucnu chtěla hrát? Doufám, že si srovná  v hlavě, že den má 24 hodin a další nástroj nezvládne, pokud něco nevypustí. A školu rozhodně vypouštět nebude. Já měla samozřejmě oči jen (dobře - ne jen , ale hlavně) pro pana Suchého, který celé představení předčítá z Jindřichova deníku. Je opravdu úžasný!
Ve vlně nadšení jsem hned zakoupily vstupenky na Čochtanův divotvorný hrnec na příští čtvrtek. Semafor má totiž akci - po předložení  vstupenek z právě proběhlého představení je možno zakoupit na další červnové představení vstupenky v akci 1+1 zdarma. No nevyužijte to!
První dvě fotografie jsem si půjčila z internetu, snad jsem neporušila žádná autorská práva. Další dva neumělé rychlocvaky jsou moje. Nevím proč, ale nějak se stydím v divadle vytáhnout foťák a začít fotit tak útulný interiér divadla. I když bych moc ráda. Snad se příští týden osmělím víc a vyfotím něco lepšího.