pátek 25. května 2018

Noc kostelů


Dost jsem zvažovala, zda se vůbec letošního ročníku zúčastníme. Tento týden byl docela náročný, přiznám se, že vidina poklidného večerního posezení doma byla pro mě ještě lákavější než obvykle. Nakonec jsem se domluvili na kompromisu - půjdeme navštívit jeden kostel. Vybrali jsem si kostel sv. Ludmily na Vinohradech, kde byla komentovaná prohlídka v době, která nám ideálně vyhovovala. Navíc splňoval hlavní kritéria, která jsme si dali - já chtěla něco blízko, neměla jsem vůbec chuť jezdit někam daleko, Klára toužila po gotice. David tedy nechtěl nikam poté, co jsem ho ujistila, že po třetí do "našeho" kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad opravdu nepůjdeme. Nejsem si jistá, jestli jsme zvolili úplně dobře. Prohlídka byla spíš pouze přednáška pana faráře, kterou v podstatě předčítal zcela monotóně z listů. Navíc pan farář je polák, což bylo na jeho řeči poznat a děti si stěžovaly, že mu moc nerozumí. Další komplikací byla jakási hudební produkce na náměstí před kostelem, takže celý kostel vibroval v rytmu venkovní hudby a přednáška nebyla ani moc dobře slyšet. Chvílemi jsem měla problém udržel pozornost sama a viděla jsem, že obzvlášť David se občas nudí.






Interiér kostela je ale opravdu krásný. Vím, že byl dlouho zavřený, ale překvapilo mě, že to bylo tolik let - v letech 1974-1992. Nemohla jsme se schodnout s Klárou na takových keramických obrazech. V kostele jich je několik. Kláře se líbily moc, já pořád nevím, ale asi se mi moc nelíbí. Něco mi na nich nesedí, ale nemůžu vůbec přijít na to, co to je. Budu se muset jít na ně podívat znovu.



Cestou domů jsme se rozhodly ( záměrně s y, protože David protestoval) pro krátkou zastávku v kostele sv. Rocha na Olšanském náměstí na Žižkově. I když kolem něj chodíme několikrát v týdnu, je vždycky zavřený. Děti v něm nebyly nikdy a já možná jako malá holka. Jen jsme nakoukli do inetriéru. Právě zde začínala zajímavá přednáška o historii moru v našich zemích. I když by mě to hodně zajímalo a Kláru docela také, poslouchali jsme pouze chvilku a vzhledem k pokročilému času jsem jeli domů. David už byl docela unavený a protivný.


Je docela škoda, že Noc kostelů je v pátek . To už  jsme všichni po celém týdnu dost unavení, obzvlášť u Davida se hodně projevuje spánkový deficit nasttřádaný za celý týden. Za rok zase vyrazíme.