Uložení urny... to nikdy neskončí... Pořád mám pocit, že je všechno sen, hodně blbý sen. Stále čekám, že se probudím, vezmu telefon a zavolám: "Ahoj tati, to si nedovedeš představit, jaký příšerný sen se mi zdál!". Jenže nad ránem koukám do stropu a vím, že nemám komu volat. "Volaný účastník není dostupný. Prosíme, zavolejte později". Už žádné později nebude.
Potom s Davidem k doktorce. Odhadla jsem to dobře - angína. Proč by to mělo být jinak? Je přeci květen - měsíc angín. A že přijde zítra o koloběžkiádu a v pondělí o výlet do ZOO, už také patří k našemu koloritu. Ještě si to zopakujeme určitě v červnu.
Ali, vydrž a drž se, bude líp... Bolest trochu poleví a pak budou hezké vzpomínky... nevěřila jsem, že na tátu budu někdy vzpomínat s úsměvem nebo dokonce se smíchem, chce to čas.
OdpovědětVymazatPa, Helena
Ali, přesně vím, jak se cítíš..Jak píše Helenka, chce to čas a hlavně nikdy nezapomínat..nnaopak vzpomínat na vše krásné..Inka
OdpovědětVymazatAli, opravdu to chce čas, bolest není tak ohromující, ale není dne abych si nevzpomněla. Časem přijmeš, že to tak prostě mělo být. Je to lidského života běh :-( Kdo zažil, chápe. Myslím na tebe, pa Radka
OdpovědětVymazatčlověk to všechno vydrží, jen malinko okorá.. Posílám sílu, ať je líp
OdpovědětVymazatHolky, moc děkuju za krásná slova. Vím, že nic jiného než čas nepomůže a že zase bude líp. Já jen.... prostě.... tušila jsem, že to bude bolet, ale nečekala jsem, že tak moc.
OdpovědětVymazat