Za dědou

 Jako každý rok přibližně touto dobou je můj tatínek čtyři týdny v lázních, v Teplicích. Je mu tam smutno, čtyři týdny je opravdu dlouhá doba. A protože bylo krásné počasí, udělali jsme si výlet a jeli dědu trochu rozptýlit. Právě probíhalo slavnostní zahájení lázeňské sezony. Označení více než honosné, těšila jsme se, co se bude dít. Skutečnost byla mnohem prozaičtější - všude spousta stánků nabízející trdla, klobásy, točené pivo, pouťové balónky... Docela mě akce zklamala. Děti se alespoň povozily na řetízkáči, když je ta pouť :-)

 Zavítali jsme také do parku, kde už mnoho, mnoho let chovají makaky. Jenže sklo bylo tak neuvěřitelně špinavé, že žádná slušná fotka není.

 Naše malé dětičky si musely samozřejmě pohrát na malém hřišti.

A co by to byl za lázeňský pobyt bez návštěvy cukrárny. I na zmrzlinové poháry došlo.

Moc prima výlet, hlavně počasí bylo opravdu jak na objednávku. Děda už má půlku pobytu za sebou, teď už mu to určitě uteče!

Byla jsem v ráji

V kaktusářském ráji. Botanická zahrada Na Slupi, výstava kaktusů. Víc slov asi netřeba.

A naše úlovky:

                            
Původní plán byl, že si každý vybere jeden sukulent. Tedy já, David a Klára. Tatínek měl dozorovat, aby se plán dodržel. Dozor evidentně selhal.


A na závěr hádanka. Kdo najde kruhoočko východoafrické? :-)

                          

Zkouška

Blíží se termín vystoupení Klářiny baletní školy, na hodinách tedy probíhají intenzivní přípravy. Dnes jsem se po delší době dostlala na hodinu. Klára zkoušela Vivaldiho, část, kterou na představení dělat asi nebude. Zkoušela to podruhé, takže ani moc netušila, co přesně se po ní chce. Navíc se to podle ní měl učit pár, který tančí za ní.  Mě na celé zkoušce zaujalo, jak ohromný je vliv partnera. Když má takového úžasného, zkušeného jako je náš pan učitel, má to vlastně zadarmo. Ona si to plně nevychutná, protože se stydí, bojí a já nevím, co všechno. Ale kdyby se dokázala oprostit o těchto stresujících pocitů, myslím, že by si to parádně užila. A já si také nostalgicky zavzpomínala na dobu,kdy jsem pana učitele vídala na prknech Národního divadla.

Ručně dokrmovaná morčata

..... jednou nás sežerou všechny!

Relax

Rozhodla jsem se udělat něco pro své zdraví a vynechat cestu MDH. Abych nemusela po rušné Vinohradské, zabočila jsem na Olšanské hřbitovy. Miluju tohle místo. Byla jsem tu v podstatě vychovaná, babička se mnou místo na hřiště chodila na hřbitov. Krmila jsem tu veverky a  ptáčky, zalévala kytičky. Nikdy jsem to místo nebrala jako nějaké depresivní. Protože mi to čas  dnes dovolil, chvilku jsem se prošla. Rozhlížela, vzpomínala, chvíli úplně vypnula hlavu....  Bylo to moc příjemné, měla bych takovou terapii praktikovat častěji.

Kreativita - hobby jaro 2015

Naše pravidelná akce na výstavišti v Holešovicích. Klára zase řádila jak černá ruka. Malovala hedvábný šátek, vyráběla čokoládové lanýže, smaltovala lžičku. A hlavně korálky, tam jsem samozřejmě strávily nejvíce času. Je pravda, že v  porovnání s obdobnou akcí v Dubči je zde workshopů podstatně méně. Většina stánků je zaměřena výlučně na prodej. I když je zde méně lidí ( nebo se na větším prostoru více rozptýlí), Dubeč je mi sympatičtější. Musíme příště vyrazit zase tam.

Peněženku jsem provětraly parádně. Vždy mě překvapí, co všechno nutně potřebujeme.

Náramek z worshopu v Actualu 

Sivli, děkujeme!!!

Kluci zatím odjeli ke strejdovi podívat se, jak rostou králičci a jaké nové slepičky strejda přivezl. I když měl David překvapivě cukání jít se mnou a Klárou, vidina venkova vyhrála. A myslím, že udělal dobře.

Pro Pavla... :-)

Arcturus

Purple Cloud

Optimara Millennia

Bubble Gum Charm

V komentářích k minulému příspěvku mě Pavel vybídl, abych předvedla své fialky. Činím tak ráda. Tohle jsou moje fešandy, které právě kvetou. Jsou to všechno bezejmenné fialky, které jsem posbírala cestu životem, tu lísteček od kamarádky, tu výprodej v nějakém supermarketu. Ještě mám jednu bílou chudinku, s kterou musím něco urychleně provést, nebo o ní přijdu. Je to veteránka, dostala jsem jí od kolegyně v práci, když jsem se stěhovala do nového bytu. To je tedy před zhruba 15 lety. Na chudince je věk už znát. Načetla jsem, jak fialky zmlazovat, tak na ní budu experimentovat. Od všech fialek na fotkách mám dostatek lístečků, kdyby třeba byl nějaký zájemce. Některé budu muset přesadit a rozsadit, protože už vytvořily druhou rostlinu, ty budou také k dispozici, stačí napsat :-)
Edit: s pomocí šikovných pěstitelek z jedné skupiny na FB se mi podařilo zjistit názvy některých rostlinek, přidala jsem je do popisku.

A nově mám malou školku - 9 lístečků a 3 malé rostlinky. To jsou už fialky, které jsem si objednala od pěstitelů a u kterých tedy znám odrůdu. Jsem zvědavá, jestli se jim bude u mě dařit.

Burza afrických fialek

Protože poslední dobou mě velmi nadchly africké fialky, udělali jsme si dnes procházku v trojské botanické zahradě, kde probíhala burza. Hned u vstupu byla malá výstavka, zřejmě proto, abych zjistila, jaké fialky nutně potřebuji. Zkrátím to - všechny! Tedy zcela určitě tuhle modrozelenou krásku. Jenže bohužel od ní už lístečky na prodej nebyly. Musím jí někde poptat.

Ale i jiné kousky mě chytly za srdce...

 Klára se zamilovala do minifialek.

Od téhle fešandy si hned lísteček zakoupila.

Pokochaly jsme se i venkovními krásami

Davida to úplně nebavilo, ze skleníku odešel, že počkají s tátou venku. Zatoužil zase po masožravce. Tak nevím, jestli se zase o nějakou pokusíme.

Pak ještě chvíle pobíhání po lesoparku, to mu zase vlilo životní radost do žil.

Moji pichláči

Oni už tak úplně moji nejsou. Mám je u rodičů, takže se o ně více méně stará maminka. Já je občas jen na jaře zasadím, zalévání a přihnojování už je na ní. Každý rok nadává, že je vyhodí, ale když začnou kvést, je odpuštěno. Zítra odjíždí tatínek do lázní na 4 týdny, tak jsem se dnes u rodičů na chvilku stavila a při té příležitosti nějaká kvítka vyfotila.