David měl dnes svůj velký den - už je i on školáček. Byl to pro něj, myslím, dost náročný den. Sice se do školy moc těšil a nenechal se odradit "chytrými" Klářinými řečmi, ale i tak byl nervozní , zakřiknutý. Zvládl vše na velikou jedničku. Paní učitelku máme, myslím, dobrou, líbila se nám už u zápisu nejvíc a doporučovala ji i Klára. V tomto směru jsme měli štěstí, že to vyšlo. Jen je škoda, že nemá ve třídě žádné kamarády ze školky. Děti jsou rozdělené nějak prapodivně, z naší školky jsou všechny v jedné třídě. V další je David a ve třetí jeho nejlepší kamarád. Ale David je v dětském kolektivu velmi komunikativní, kamarády si vždy rychle najde, proto věřím, že i tady se rychle rozkouká. Myslím, že sám ze sebe měl radost, jak dnes vše zvládl. Zítra se prý zase těší. Jen v jedné chvíli posmutněl - když jsme mu říkala, že je už veliký kluk. Byl smutný, že už se nebudeme spolu mazlit, když už je tedy velký :-).
Já jsem dnešní den nesla nějak těžce. Mnohem hůř, než když šla do první třídy Klárka. Přece jen Klárka byla v té době dost samostatná, neměla jsem u ní nejmenší pochyby, zda vše zvládne. David mi přes všechno připadá takový mimoň. Kluci jsou asi opravdu jiní. A pak mě nějak děsí vědomí, jak velké obě mé děti jsou. Už mi doma nezbylo žádné "miminko".
Máte krásného prvňáčka, pořád k pomazlení, i když už je velký školák:-).
OdpovědětVymazatPřeji Davidovi, ať se mu ve škole líbí pořád tak jako dnes.
A Vám, hlavu vzhůru:-) a´t se líbí také. Krásné společné školní dny:-)
Tak ať se Davídkovi ve škole líbí!!!
OdpovědětVymazatTaky jsem v jednu chvíli při šerpování měla takový zvláštní pocit, že už je Bětka velká holka. Přitom ona je pořád taková malá a mazlík. Pořád mě hledala očima, jestli jsem náhodou neodešla. Tak snad zítra ty dvě hodiny přežije. Nebrečela ve školce, tak doufám, že s tím nezačne ve škole...
Ali však je David šikulka .... a jaképak velké .... co budeš říkat, až budou v pubertě:-))))
OdpovědětVymazatAli, ještě pořád je Davídek malej kluk ,-) , já dneska už jen doma ke dveřím vyprovázela kluky na střední...to byl první krok k jejich dospělosti a mě bylo všelijak. Ještěže byl doma manžel a jeli jsme služebně do Prahy. Nebyl čas smutnit, ale je to opravdu zvláštní. Tak se děvče drž, a Davídkovi ať se ve škole daří! Pa Radka
OdpovědětVymazatKrásného prvňáčka máte. Však se ještě pomazlíte. Kluci jsou opravdu jiní. Jsou více hraví a déle trvá než jsou skutečně "velcí". Holky to berou víc hopem. Alespoň u nás to tak bylo. Mnoho štěstí.
OdpovědětVymazatMoc mě pobavil ten "mimoň"... Mám strach, že i Kiki je tak trochu "mimoň" :-). S ní si ještě ve škole užiju... Doufám, že zítra tu igelitku, kterou si měla v pondělí odnést domů, donese a najde si svoje pití... :-D
OdpovědětVymazatAli, moc gratuluji, jak jste to všichni zvládli. Chápu tvé pocity, je opravdu velký rozdíl mezi šestiletou holkou a klukem... Ale neboj, učitelky to vědí a všechno bude OK!
OdpovědětVymazatMoc zdravím, Helena
Ano, ano, letí to... Davídkovi to moc sluší, rozhodně nepůsobí jako mimoň! :-)
OdpovědětVymazatMoc mu to sluší, tak ať se mu ve škole líbí.
OdpovědětVymazatVšem vám děkuju za milá slova. Pomalu se rozjíždíme a snažíme si zvyknout. Už David zapomněl udělat domácí úkol a nechal bundu v šatně. Pěkně nám to začíná! On má prostě jinak nastavené priority, doufám, že to brzo přehodnotí.
OdpovědětVymazatDavídkovi úspěšné vykročení do "velkého" života. Mimochodem, i ten můj velký "tercián" se rád pomazlí, takže prvňáček se mazlit přímo musí:-))
OdpovědětVymazatTo on se mazlí moc rád, měl jen strach, aby mu pomazlení nebylo odepřeno. Doufám, že mu to vydrží alespoň tak dlouho, jako tvému synovi.
Vymazat