Náušnice a mimosa

Vidím, že jsem se zase celý týden nedostala k sepsání toho, co se u nás děje. Ale ono se vlastně nic zajímavého a originálního neděje. Bojujeme se ranním vstávání a ostatními každodenními povinnostmi. David si ke všemu přibral ještě boj s kašlem, ale to jak jsem zjistila asi téměř všechny děti z jeho třídy.

Takže za zmínku stojí asi jen neděle, kdy jsme nechaly s Klárou kluky doma a na celý den jsme vyrazily na náš oblíbený sraz korálkové školy. Dopoledne jsme se učily háčkovat s korálky. Byla to fuška, příliš nám to nešlo. Háček ani pro jednu z nás se nestane oblíbeným nástrojem. Hlídat háček, přízi a ještě korálky - to už na nás je nějak moc. Háčkovala se cvičná spirálka, kterou jsme na konci kurzu měly (naštěstí!!) rozpárat. Domů jsme dostaly materiál na domácí úkol. Jsem zvědavá, jestli najdeme tolik trpělivosti a zručnosti a dutinku uháčkujeme.
Odpoledne jsme se radostně vrátily ke korálkovému šití a ušily jsme květinkové náušnice. Asi vás nepřekvapí, že moje jsou ty černobílé. Uznávám, že při výběru barev příliš originalitou nehýřím.

                              

A malé překvapení nám připravila mimosa, kterou jsme v létě dostali v trojské botanické zahradě. Nějak mě ani nenapadlo, že by mohla vykvést, o to větší radost jsem dnes z objeveného květu měla. Ještě nějaké poupata tam má, tak se mám ještě na co těšit.