středa 28. září 2011
Podzimní ZOO
Jako adoptivní rodiče jsme na dnešní sváteční den dostali pozvánku do ZOO na oslavy 80. výročí založení zahrady. Pozvánka byla doprovázena 2 vstupenkami pro dospělé. Přiznám se, že se mi příliš nechtělo, tušila jsem, že vzhledem k počasí rozhodně nebudeme sami, kdo tam vyrazí. Ale děti, jak slyší ZOO, propadají nadšení. A tak jsem tedy vyrazili. Mé obavy byly jen slabý odvar toho, co se v ZOO dělo. Už při pohledu na ohromnou frontu u vstupu jsem se chtěla otočit a jet pryč. Děti ale zvítězily a tak jsem se do zahrady namačkali také. Úzkostlivě jsem se vyhýbali místům, kde probíhaly křty mláďat a další doprovodné akce. Ale i tak jsme se pouze sunuli s davem. V některých pavilonech jsem ani nebyli, ty úděsné fronty před nimi jsem fakt odmítla. Ale i přes velký počet návštěvníků si děti dnešní výlet užili, neochudili jsem je ani o jízdu tramvají a projížďku na konících. Tam bylo kupodivu lidí relativně málo. A já už si budu pamatovat, že do ZOO nikdy na žádný program!
neděle 25. září 2011
Překvapení
Se sukulenty, které jsme si s Klárkou nakoupily na různých výstavach, se teprve učíme žít. Sledujeme, co jim, navzdory poučkám z moudrých knih, vyhovuje více. A teď hlavně řešíme jejich přezimování. Vymýšlíme, kde najdeme světlé a přitom chladné místo. Je jasné, že v bytě s ústředním topením to určitě nebude. Do výroby "zimoviště" jsem zapojily tatínka. Nic moc od našich sukulentíků teď neočekáváme, jen správnou přípravu na zimu. O to větší bylo moje překvapení, když jsem při dnešním zalévání objevila, že villadia ná obdařila drobounkým něžným kvítkem. A mám podezření, že ještě crassula má na kvetení zálusk.
Když už jsem měla foťák v ruce, musela jsem zvěčnit, jak se snaží i další z mých orchidejí
.
sobota 24. září 2011
Opět po týdnu
Celou dobu, co byl David nemocný, mě přesvědčoval, že už je zdravý a že může jít na dopravní hřiště. Slíbila jsem mu totiž, že tam zase někdy půjdeme. Využili jsme dnešního krásného počasí a přání mu vyplnili. Jen bylo škoda, že stejný nápad mělo spoustu dalších lidí, takže oproti minulému týdnu bylo opravdu hodně plno. Davídek navíc nechtěl šlapat, chtěl jezdit jen na odstrkovadle. To těžce rozdýchával tatínek. Takže po nějakém dohadování a shlédnutí několika ošklivých srážek u nepozorných dětí jsem usoudili, že pro tentokrát nám bude hodina stačit.
pátek 23. září 2011
První podzimní den
Tak už je tu podzim. Nemám ho ráda. Miluju slunečné horké dny. A podzim jsem ochotná vzít na milost pouze v dnech, jako byl ten dnešní. Ve dnech, kdy svítí sluníčko a rozjasňuje všechny barvy podzima. Bohužel takvých dnů bývá málo. Děsím se mlh a plýskanic. Raději na ně nebudu myslet a budu se radovat ze slunečných dní, které nás dle meteorologů čekají. Tuhle úrodu si dnes Klárka přinesla domů, že prý bude vyrábět podzimní dekorace.
čtvrtek 22. září 2011
Autoportrét
Davidovi je už lépe, teplota klesla. Tak se nudí a prudí. Pořád chce ven na koloběžku a zlobí se na mě, že mu tu radost odepírám. Dopoledne mě uprosil, abych mu půjčila foťák, že bude fotit. Ofotil celý byt kolem dokola. Ovšem díky nepořádku, který nám tu vládne, jsou to fotky nepublikovatelné. Potom vytvořil několik svých fotek :-)
úterý 20. září 2011
Tak mě ukecala!
Měla jsem pocit, že Klárka má aktivit hodně a chtěla jsem tedy pro letošek vypustit plavání. Přišlo mi, že by se dalo nejsnáze oželet a navíc nám moc nevyhovovalo časově. Jenže Klárka prosila, šemrala. Tak jsem dnes vyměkla s tím, že to půjdeme zkusit, jestli to vůbec stíháme. Když jsem viděla, jak šťastná v bazenu je, kývla jsem, že tedy chodit bude. Bude to pro nás znamenat pěkně rozlítané úterky - ze školy přejezd na angličtinu a pak bleskový přejezd na plavání. Navíc návrat domů kolem 18 hodiny a teprve příprava do školy. Já jsem taková obětavá, co bych pro děti neudělala :-). Ale hlavně musím poděkovat babičce, mojí mamce, bez jejího hlídání Davídka bychom tohle nezvládly. A vlastně i dědovi, že nám babičku půjčuje a nereptá, že je u nás někdy časteji než s ním doma. Díky!
A je to tady!
Nastalo to, co jsem v podstatě očekávala. Dnes přišel Davídek ze školky s horečkou. V podstatě jsem celkem mile překvapená, že vydržel ve školce celé dva! týdny. To od Klárky neznám. Uvidíme, co se mu z toho vyklube, horečku má vysokou, ale náladu celkem dobrou. Prý ho nic nebolí.
neděle 18. září 2011
Malujeme a tak...
Při dnešním deštivé počasí se nic moc dělat nedalo. A tak jsem četli, koukali na pohádky a taky došlo na trochu výtvarna. I Davídek u toho vydržel docela dlouho.
sobota 17. září 2011
Dopravní hřiště
Krásného odpoledne jsem využili k návštěvě dopravního hřiště. Děti si užívaly dvě hodiny kol a koloběžek. David poprvé bojoval se šlapáním a po prvních nezdarech docela úspěšně. Jen ho to úporné ježdění ho docela zmohlo a po příjezdu domů kolem 18 hod usnul, jen do dosedl na kanape :-)
pátek 16. září 2011
Loupeme slunečnice
Ze svých pracovních cest mimo Prahu nám , tedy hlavně Myšákovi, přivezl tatínek slunečnice. Na balkoně jsme je usušily a bylo třeba semínka vyloupat. Mě se do toho moc a moc nechtělo. Ještě že mám takové pilné a šikovné děti, vyloupaly vše úplně samy.
čtvrtek 15. září 2011
Modelové
V našem domě bydlí paní, která maluje. Někdy v průběhu prázdnin přišla k nám s tím, že by ráda namalovala naše děti. Potřebovala by prý, abych s dětmi přišla a ona by si udělala pár fotek. Prý akce na 10 minut. Tak jsem tedy souhlasila. Jenže Davídek se paní bál (ona je ze Srí Lanky, tak je prostě trošku "jiná") a vůbec nebyl ochotný spolupracovat. Nakonec tedy paní nafotila pár stylizovaných fotek alespoň s Klárkou. I tak nám to zabralo celé dopoledne. Dnes mi přinesla ukázat, které fotky chce použít. A ještě má pár nápadů, potřebuje i Davida. Domluvily jsme se tedy, že mi příští týden přinese svůj foťák ( vážně tedy nevím, proč na něm trvá, mohla bych fotit klidně našim a myslím, že fotky by byly mnohem kvalitnější ;-) ) a já se pokusím Davida v domácí prostředí přesvědčit, aby se schovával Klárce pod sukni, loupal brambory a tak. Už se na to vážně těším!
středa 14. září 2011
Jeřabiny
Klárka potřebovala do školy větvičku jeřabin. Dnes jsme na ně tedy vyrazili. Při pohledu na ně je mi docela smutno. Je to neklamný důkaz, že už je podzim. A já ho tak nemám ráda!
pondělí 12. září 2011
Muzikant
Klárka začala ve škole v rámci hudební výchovy hrát na zobcovou flétnu. Doma se nám chlubí, co nového se naučila. Davídek proto také zatoužil - dle jeho slov- kvílet. Při dnešních pochůzkách jsem tedy zaskočila do hračkářství a koupila mu "trumpetu". Asi mám pocit, že je u nás příliš velký klid !
neděle 11. září 2011
Výstava kaktusů
Udělaly jsem si dámskou jízdu - já, moje mamka a Klárka. Vyrazily jsem na podzimní výstavu kaktusů do Botanické zahrady Na Slupi. Moje mamka totiž po mě "zdědila" mou sbíru kaktusů, tak si k nim, trochu proti své vůli, také vztah vybudovala. Výstava byla menší než na jaře, ale vůbec to nevadilo. Šla jsem tam s předsevzetím, že tentokrát opravdu, ale opravdu žádné kaktusy a sukulenty kupovat nebudeme. Už takhle musíme řešit problémy se zazimováním. Jenže Klárčiným očím se špatně odolává a tak jsme zase o pět kousků bohatší.
sobota 10. září 2011
Den přírody
pátek 9. září 2011
Dodatečná oslava
Náš tatínek měl narozeniny akorát ve dnech, kdy jsem se s dětmi vracela z prázdnin. Protože jsme skočili rovnýma nohama do začátku školního roku a s tím spojeného zařizování, vyřizování a obíhání, nebyl vůbec čas na rodinnou oslavu. Teprve dnes jsme si mohli k večeru všichni v klidu posedět. A protože tatínek trvá na tom, že se jeho fotka na blogu objevit nesmí, tak pro ilustraci alespoň část občerstvení :-)
úterý 6. září 2011
Angličtina
Loňský školní rok chodila Klárka na nepovinnou angličtinu ve škole. Ovšem za ten rok se na nich vystřídalo asi pět učitelů a učitelek, mnoho hodin odpadlo a i na těch pár, které děti měly, se nenaučily vůbec nic. Naprostá ztráta času. Proto jsem pro tento školní rok dala na dobré reference od několika známých a zapsala Klárku do jazykové školy. Dnes šla poprvé. I když cestou bylo vidět, že je trošku nejistá, velmi mě překvapilo, že když se měla jít posadit do třídy, rozplakala se, že tam být nechce. Na to u ní nejsme zvyklá, vše nové přijímala doposud celkem nadšeně a zvědavě. Celé dvě hodiny, kdy jsem na ní čekala, jsem z toho byla velmi nervozní. Ráda bych, aby Klárka na angličtinu chodila, ale nechci ji do něčeho nutit, něčím jí stresovat. K mé velké úlevě po vyučování ale vyběhla ze třídy moc nadšená, že takhle výbornou angličtinu ještě nikdy neměla, že se jí tam moc líbí. Paní učitelka jí chválila, tak už se prý těší na příští týden. Opravdu mi spadl kámen ze srdce, tak jsem to šly spolu samy oslavit pořádnou zmrzlinou.
pondělí 5. září 2011
Velký kluk
Jak ten čas strašně letí! Přijde mi to celkem nedávno, kdy jsem vedla Klárku poprvé do školky. Historie se opakuje a dnes jsem do té samé třídy vedla poprvé Davídka. Byla jsem z toho nervozní, v noci špatně spala a žaludek mě tááák bolel. Davídek je přece jen hodně velký "mamánek", měla jsem strach z nějakých scén. Ale jak jsem byla překvapena! Davídek vběhl do třídy, obešel všechny děti se slovy :"Ahoj, já jsem David" a hned si začal hrát. Ptala jsem se ho, jestli můžu jít pryč, ani neměl čas mi odpovědět. K obědu si prý přidal polévku i hlavní jídlo. Došlo i na slzičky, ale při odchodu, protože si chtěl ve školce ještě hrát. Paní učitelka mě ujistila, že problémy nebyly žádné, jen je prý David "trošku živější". To je, myslím, velmi jemně řečeno. Ale doufám, že si s ním zkušené pedagožky poradí.
neděle 4. září 2011
Botanická zahrada
Už dlouho jsem plánovali celodenní procházku po trojské botanické zahradě. Konečně k ní došlo. Asi to byl jeden z posledních letních dní, tak jsem si ho parádně užili. Toulali jsme se mezi květinkami, váleli v trávě, lezli kde se dalo. Prima rozloučení s létem.
sobota 3. září 2011
Obutí do školky
I když byl dnes moc hezký den, na žádný výlet jsme se nevypravili. Bylo třeba obstarat nějaké nákupy, doplnit zásoby. A hlavně koupit Davidovi botky do školky. Na ven má jen šněrovací a to ve školce nechtějí. Museli jsem tedy obstarat nějaké na "sucháč". No a samozřejmě nezbytné bačkůrky.
pátek 2. září 2011
Posunutý začátek
Díky našemu včerejšímu příjezdu začala Klárka školní rok až dnes. Ráno nemohla dospat, pobíhala tu už v 6 hodin. Částečně díky nedočkavosti, částečně myslím i díky nervozitě. Čekala jí nová paní učitelka, nových 18 dětí. Naštěstí šla do třídy se svou nejlepší kamarádkou, která jí držela od včerejška místo v lavici a dnes na ní ráno před školou čekala, aby Klárce ukázala, kde mají novou třídu. Trošku jsem se obávala, s jakými pocity se ze školy Klárka vrátí, ale ukázalo se, že zbytečně. Přišla nadšená jako vždy!
čtvrtek 1. září 2011
A jsem doma!
Na posledních 14 dní jsem ujela s dětmi znovu k moři za sluníčkem a teplem. Při sledování zpráv jsem zjistila, že pokud jde o teplo, mohli jsme téměř zůstat doma :-). Vyrazili jsem opět na "náš" ostrov, tentokrát do "našeho" ověřeného hotelu. Jen s jednou změnou - tatínek s námi jet nemohl. Bylo to docela náročných 14 dní. Docela mě drtil pocit, že jsem na děti opravdu sama. Navíc Klárka trošku, no trošku víc, zlobila s jídlem a to mi na duševním klidu moc nepřidalo. Ale jinak si to děti, myslím, maximálně užily. Řádily na pláži, v moři, v bazénech i na tobogánu. Při odjezdu se v nás praly pocity smutku, že naše milované moře opuštíme, a radosti, že jedeme za tatínkem.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)