Včera se konala ve Státní opeře 1. premiéra baletu Liliom v choreografii známého choreografa Johna Neumeiera. Klára na premiéru šla. Tedy pracovně, za bar, ne se bavit. Po premiéře je vždy raut pro sponzory a mecenáše. Tak jsem jí jen tak pro legraci říkala, ať se tam poohlédne po nějaké pěkném, mladém mecenáši. Ráno mě překvapila na stole kytice, u které byla tahle vizitka. No takhle jsem to úplně nemyslela, házet očkem po stařičkém pánovi v plánu nebylo. Když později vstala, vysvětlila mi, že pana choreograf měl tolik kytek, že je barmankám rozdával. Tak zase nic...
Dnes je 2. premiéra. Po ní je vždy raut pro tanečníky. Dnes šel na směnu David. Ten by tam štěstí udělat mohl, měl by podstatně větší výběr. Klára si z něj často dělá legraci, že je škoda, že není homosexuál, protože v baletu je spousta krásný, milý kluků, kteří mají, pro ni bohužel ,zájem o jiné hezké kluky. O tyto vody však zase nemá zájem David, takže se asi zeťáka z baletu nedočkám....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za milá slova a těším se na další návštěvu!