Barbora Šťastná - Třicet pět večírků

 Anotace z DK:

Na maturitním plese jim bylo čerstvých osmnáct, socialismus už to měl spočítané a před nimi se otevírala léta plná svobody a neomezených možností. Parta přátel, kteří tenkrát věřili, že úspěch či neúspěch mají výhradně ve svých rukou, se je rozhodla prožít po svém – na sérii večírků, kde dochází k těm nejzásadnějším životním zlomům i prozřením. S každou další skleničkou totiž roste nejen chuť, ale taky upřímnost. A kocovina, která následuje, je rok od roku horší. Tenhle večírek trvá už pětatřicet let.

Tuhle recenzi vám dlužím už od léta. Bohužel konec léta a začátek podzimu byl pro mě takový "fičák" v tom negativním slova smyslu, že jsem na ní úplně zapomněla. Na knížku jsem se docela těšila, protože hrdinové byli můj ročník. Byla jsem zvědavá, nakolik s nimi budu souznít.  Úplně se tak nestalo. Je vidět, že i když vyrůstáte ve stejné době, ve stejném městě, spoustu věcí vnímáte jinak. Líbilo se mi, že kromě řešení vztahů - partnerských, kamarádských, rodičovských - se příběh dotkne i událostí, které jsme všichni prožívali.  Ale vadilo mi, že jsem se s žádným z hrdinů nedokázala ztotožnit, nikdo mi nebyl sympatický. Občas, hlavně zpočátku, jsem se v postavách ztrácela. Není to žádná náročná literatura, ale na druhou stranu se tak ani netváří. Stylem mi hodně připomínala knihy Patrika Hartla.  Taková fajn oddychovka, nic co by mi uvízlo v hlavě na delší dobu.