Večery

.... tu trávíme různě. Chodíme po malých hospůdkách, obcházíme obchůdky. Samozřejmě krmíme kočičky, bez toho večer nemůže být. Ale nejraději si sednu na balkón a dívám se na rozsvícenou Larnaku. Často mě pohltí vzpomínky, jak jsem takhle sedávala s tatínkem. Kouřil svou cigaretě, popíjel pivo, které si koupil v krámku proti obchodu. Někdy jsme si povídali, někdy jen tak mlčeli. Tak moc mi chybí...