Anotace z DK:
Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři.
Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech.
Ufff... to byla zase silná kniha. Těžké téma velmi čtivě zpracované. Jedná se o prvotinu této autorky, kterou jsem pro sebe objevila teprve nedávno. Autorka má opravdu dar vyprávět o těch nejkrutějších období dějin velmi poutavě. Kniha je velmi čitvá, hltala jsem každou stránku. Přitom jsem při čtení nemohla skoro dýchat, jak jsem měla vše sevřené smutkem. Více takových knížek. Myslím, že zrůdnost totalitních režimů bychom si měli pravidelně připomínat.
Lezarts
OdpovědětVymazatUrčitě dobrá kniha, ale asi bych ji teď emočně nezvládla.
Ali, mám stejný dojem jako Renča. Nakládáš si tedy řádně...
OdpovědětVymazatMěj příjemný den. Helena
Tohle neznám, ale čtu čím dál víc... teď poslední dvě Bílá Voda a první díl Šikmého kostela.. oboje za mě síla.... Bílá Voda osobně, mám tam vzpomínky
OdpovědětVymazat