Tvoříme v Dubči

Předvánoční tvoření v Dubči jsme už několikrát vynechali. Letos se to opět moc nehodilo, ale potřebovali jsme trochu upgradovat vánoční výzdobu, něco nakoupit, proto jsme se rozhodli, že to zvládnout musíme. Bohužel jediný den, který přicházel v úvahu, byl hned ten první. A to byl kámen úrazu. Tedy netušila jsem, jak to tam bude vypadat. Kdybych to byl tušil..... Vždy jsme chodili až na poslední den. Bylo lidí vždy dost, ale dalo se to. Dnes se to tedy nedalo. Fronta u vstupu na půl hodiny... to opravdu neznáme. A pak všude davy, davy, davy. Kdyby se hned dopoledne u prvního stánku Klára nezapsala na olejomalbu, která byla až v 16 hodin, odjela bych hned. Takhle jsme tam museli pár hodin přežít. Vytrvale jsme se tedy těmi davy prodírali. Při troše štěstí jsme občas i zahlédli, co je na prodejních stáncích. A i na nějaký ten workshop se děti dostaly. David vytvořil krásného andílka. U Kláry jsem si objednala vánoční přání pro svého přítele do francouzského kláštera. Udělala ho tak pěkné, že nevím, jestli si ho raději nakonec neschovám. Došlo i na korálkování. A nakonec ta vysněná malba. Myslím, že také povedené. Spoustu věcí jsme si nakoupili, budeme raději tvořit v klidu domova. Jestli ještě někdy najdu odvahu do Dubče vyrazit (teď mám pocit že ne), rozhodně NE den první.  Píšu si to tu, kdyby mě náhodou postihla amnézie.