¨
Na tuto výstavu chodíme už pravidelně. Doufám, že se nezlobíte, že se většina mých příspěvků každoročně opakuje. Vloni jsem neměla nabitý foťák, letos tedy více snímků. I když přes ty mříže se mi fotí špatně, neumím to,
Přiznám se, že papouška bych opravdu doma mít nemusela. Ten rámus! Nepořádek umí nadělat kolem klecí taky pěkný, ale v tom by si asi s našimi morčecími slečnami moc nezadali. David se tváří, že nějaký ptáček je jeho životním snem. Ale tentokrát budu krutá matka a dokud nebude bydlet ve svém, bude si muset vystačit s výstavami.
Výstava mě letos malinko zklamala. V porovnání s ostatními lety bylo vstupné dražší a počet vystavovaných exponátů menší. Zřejmě sledují trend dnešní doby.
Jsem nenapravitelná, ať jdu kam jdu, vždycky skončím u kytek. Obzvláště kaktusy prostě vynechat nemůžu.
Taky jsem kdysi na tuhle výstavu chodívala. A taky jsem kromě ptáků obdivovala i kaktusy. Jeden čas jsem je i pěstovala ....to jsem měla asi po tátovi, ten měl kaktusů mraky. Dávala jsem je na zimu do sklepa, ale nějak tuhle péči nemusely. Zůstalo mi jich pár plus vánoční, které do toho nepočítám.
OdpovědětVymazatNo a papouchy jsme měli taky. Už jako děti jsme měly doma andulky. A pak, do nového bytu jsem si pořídila andulku Kubu. To byla nejlepší a nejchytřejší a hlavně technicky velmi zdatná andulka. (Milovala všechny možné ovladače, telefony, klávesnice). Kromě ní jsme měli ještě dvě korely od bráchy, protože měl malý byt a ten rámus nevydržel. Taky postupem času ještě několik andulek, kanárka a k sedmému výročí svatby jsem dostala rozelu. Andulka Kuba se dožil 15 let a pár měsíců a rozelu, starou babču Kokýna mám doteď. Je jí kolem 25 let, protože 23 let a něco už jí mám a nebyla mládě. Je slepá, chybí jí pár prstů, má ošklivý zobák, ale pořád jí chutnají semínka, kuřecí kosti i masíčko. Je pravda, že za tu dobu jsme uklidili spoustu bordelu co papouchové nadělali, ale ta radost z nich, ta za to stojí. A když jsem slyšela, jak Kuba volá na Oskara Kubíčko pivíčko, tak to potěší
Jé - také jsme měli andulku Kubu. Hezky švitořil, takovým strojovým hláskem říkal "Kuba, Kubíček, Kubásek". Byl moc milý, ale žil jen asi 7 let.
VymazatNa tu výstavu se pořád chystáme....
Tak šup, šup, do 3.9. ještě máte šanci. Holky, věřím, že život s papouškem je určitě zábavný a rozmanitý. Můj povzdech, že bych papouška nechtěla, nebylo nijak proti těmto zvířátkům namířen. Nikdy jsem s ptáčkem nežila, to ale neznamená, že bych proti nim něco měla. Jen mi tedy přijdou hlučnější, to je pravda. A je také pravda, že ke dvěma morčatům, dvěma budoucím činčilám a několika akváriím už opravdu ptáčka nezvládnu. Co si budeme povídat, všichni naše zvířátka neskonale milují, ale pravidelná péče je nakonec na mně.
Vymazatu nás byl v jedné chvíli šelťák Oskar, dvě činčily a 2 klece s ptačím osazenstvem. Je pravda, že péče je náročná na čas. Já bych si ještě přála králíka nebo kočku. Ale manžel o žádném zvířeti nechce vůbec slyšel. Prý až odejdou tihle, tak už nic nechce. Já si nedovedu byt bez nějakého zvířete představit.
VymazatMěli jsme ještě papouška - alexandra malého - a ten skřehotal fakt moc. Příliš moc! A náš kocourek Bubu je taky hodně hlasitý, umí mňoukat, jak lidské mimino pláče. A my pak skáčeme, jak on mńouká :)
VymazatJo, moc se mi líbí ty fotky kaktusů :)
Ali, vyfotila si opravdu fešáky :o)
OdpovědětVymazatMěj hezký den, Helena
Děkuju, Helenko, byli to opravdu krásně barevní fešáci.
VymazatKrásný víkend!