Po velké rodinné poradě byl dnes zvolen jako cíl výletu Český Šternberk, původně gotický hrad přestavený na zámek, stojící na břehu řeky Sázavy. Líbilo se mi, že je kousek od Prahy, že tedy nestrávíme příliš času v autě. To by ale nesměl být na trase dálnice D1. Původně plánovaných 45 min cesty se protáhlo na minut 100.
Hrad má jeden prohlídkový okruh, který je umístěný v druhém patře. Během okruhu jsme prošli 15 místností. V patře prvním bydlí současný majitel zámku, pan Zdeněk Sternberg, který v těchto dnes slaví 94. narozeniny. Překvapivě někteří návštěvníci se dožadovali i prohlídky těchto soukromých prostor. Asi jim pojem soukromí nic neříká.
Chování návštěvníků je vůbec často zarážející. Měli jsme to "štěstí", že s námi na okruh šly 3 malé děti. První chlapeček ani ne roční zahájil prohlídku křikem, který trhal ušní bubínky. Maminka však pohotově vytáhla ze šatů své ňadro, synka na něj pověsila a byl klid. Že ona pak procházela celý okruh polonahá je asi její věc, já byla ráda, že batole mlčí. Ovšem druhá rodinka stála za to - pár s dvojčaty tak necelé dva rok. Kluci celou prohlídku střídavě plakali nebo zpívali. Průvodkyně rodiče žádala, zda by je nemohli utišit, že nemá takový hlasový fond, aby je překřičela. Nemohli, samozřejmě. Chápu, že je těžké takovéhle prcky na povel utišit. Co ale nechápu je, že je někdo na prohlídku bere. Pochopitelně to děti bavit nemůže, nemají z toho vůbec rozum. Podle mého si to ale přeci nemohou užít ani rodiče. Nebo alespoň mě by vlastní děti, které ruší okolí, velmi znervózňovaly. Proto jsem je nikdy na prohlídky nebrali, dokud jsme si nebyli jistí, že to zvládnou v tichosti. Buďto jsme si prohlídky vůbec odpustili, nebo jsem se nějak prostřídali. Asi jsme byli hloupí, i když jsme si mysleli, že jsme ohleduplní.
Z nádvoří zámku je krásný výhled na řeku Sázavu. Když se dívám na fotky, nechápu, jak se mi podařilo mít všechny bez vodáků. Měla jsem pocit, že jich byla plná řeka.
Vylezli jsme i na "hladomornu" - vícebokou bateriovou věž. Byla součástí důmyslného opevňovacího systému, který byl vybudován v 15. a 16. století. V suterénu se nacházel skladovací prostor, v prvním patře jsou střílny pro těžká děla. Z horní plošiny, na kterou jsem vyfuněli po točitém schodišti, byl nádherný výhled po okolí hradu. Kromě "panoramat " jsme obdivovali i jmelí rostoucí na všech stromech v okolí.
A otázka na závěr: víte, jaké pohádka se na zámku točila?
Ach jo, je mi smutno, když čtu tvé řádky, Ali. S dětmi jsem chodila na prohlídky cca od 2 let a nikdy nikoho nerušily...
OdpovědětVymazatČeský Štemberk mám moc ráda, byla jsem tam několikrát a doufám ještě budu...
Přeji hezký večer, Helena
Je pravda, že my brali děti na prohlídky o něco později. Kláru tuším od 3, Davida možná i o fous později, protože byl jako z hadích ocásků a bála jsem se, že by moc dlouho v klidu nevydržel. Pak jsme začali prohlídkami pro děti, které mi přijdou jako fajn nápad, jsou obsahově i délkou pro děti uzpůsobené. Mě dost vadí dnešní kult dětí, kdy rodiče mají pocit, že si mohou dovolit vše, protože oni přeci mají děti!
Vymazat