Florbalový turnaj

                            

Na dnešní florbalový turnaj se David moc těšil. Mně se moc a moc nechtělo. Davy lidí, ohlušující rámus - přesně akce pro mě. Ale on mi každý den hlásil, kolikrát se ještě vyspí do turnaje. Tentokrát byla vyžadována (to je příliš silné slovo, spíš doporučována) účast rodinných příslušníků. My s manželem oba extrémně nesportovní typy, manžel navíc zraněn, na neschopnosti. Musela se obětovat Klára. Zpočátku se jí moc nechtělo, ale ráno jsem měla pocit, že je skoro natěšená. A užívali si to oba dva. Zpocení, uhonění, ale spokojení. Takže spokojená jsem byla nakonec i já. Byla i ona pověstná třešnička na dortu - jejich tým se umístil na druhém místě. David si tak poprvé zahrál ve finále a byl opravdu šťastný.I finálový zápas hráli nerozhodně, prohráli až na nájezdy. Škoda, ale i tak je to krásné umístění. Štastný David rozhodl, že odteď musí Klára chodit na všechny turnaje.