Kaktusy a masožravky

Na tuhle fešandu mám spadeno. Dnes však ke koupi nebyla

Červen bez výstavy kaktusů si nedovedu představit. Letos vše nasvědčovalo tomu, že si budu muset zvyknout na, že i bez výstavy to jde. Dnes jsme se na poslední chvíli rozhodli do botanické zahrady zajet. Říkala jsem si, že poslední den výstavy už to nebude ono. Předpokládala jsem, že prodej bude hodně probraný. Pak jsem si však řekla, že stejně nic kupovat nemůžeme, takže pro nás může být klidně prodej třeba zavřený úplně. Nebyl, tak i v tom omezeném výběru jsme si dokázali vybrat. Co mě zklamalo, byl fakt, že už i některé výstavní exponáty odcestovaly a zbyly po nich jen prázdné díry. Chápu, že dnes byla zkrácena otvírací doba, čekala bych však, že exponáty vydrží dokonce.

V sousedním skleníku se konala výstava masožravek, tak jsme se mrkli i na ně. Na velké Davidovo naléhání jsem jednu mucholapku podivnou zakoupili, tak teď musíme nastudovat, jak tuhle potvůrku pěstovat. Prodejci nám tvrdili, že je to velmi jednoduché, naprosto nenáročná rostlinka. Nevím, zda to však neříkali pouze v touze po uzavření obchodu.
Botanická zahrada Na Slupi na mě vždy působí jako balzám. Báječně jsem si tam odpočinula. Kdybych měli šanci být tam sama, věřím, že i myšlenky bych si utřídila. Tak to někdy jindy.