Muzejní noc

O účasti naší rodiny na Muzejní noci jsme letos dlouho váhali. Jednak jsme neměli ujasněný program na neděli, dle toho se odvíjelo, jestli Klárka může nebo nemůže ponocovat, jednak odrazen ohromnými davy lidí tatínek příliš nadšen nebyl. Nakonec se rozhodlo, že Klárka s tatínkem vyrazí.David , k jeho velké nelibosti, byl odsouzen k odchodu do postele. Naši návštěvníci se rozhodli, že začnou v Muzeu Policie České republiky. Tam také v 0:30 po mém rozběsněném telefonátu, kde žeště jsou, ta holka musí spát!, skončili. Viděli a vyzkoušelil si snad všechno, co bylo možno. Klárka si pohrála se záchranářskými psy, uděla správně test u hasičů, vyzkoušela si snímání otisků, prohlédla si historické vybavení četnických stanic i dobové uniformy, zaměstnanci ÚOCHAB jí nadchli svými chemickými pokusy a prošla důkladnou protidrogovou osvětou. Doufám, že jí hlavně z posledně jmenovaného bodu hodně v paměti zůstane. Na davy lidí opět tatínek nadával, ale to prostě k těmto akcím patří. Doufám, že příští rok vyrazíme už i s Davidem.