Jako voda

Jako voda mi utekl tento týden. Mám pocit, že mi doslova protekl mezi prsty. Než jsem se stačila nadechnout, je neděle večer.Co všechno jsme vlastně dělali?

Vzhledem k blížícím se prázdninám už David do školky nechodil. S přihlédnutím k jeho schopnosti polapit kdejaký vir či bakterii, která projde okol něj, jsem se rozhodla neriskovat. Docela jsem si společného volna užívali, hodně času jsem strávili na hřišti. Jen jsem narazila na problém - David se ani v těch největších vedrech nechtěl svléknout. Nabízela jsem mu, aby alespoň tričko odložil, další variantou oblečení byly plavky, nepomohlo ani přesvědčování, že ostatní děti jsou svlečené. Stále si trvdošíjně stál za svým - zůstane oblečený.

Klárka ve škole finišovala. Všechny závěrečné písemky - z češtiny, matematiky a prvouky napsala na 1. Známkovalo se až do konce týdne, což mě docela překvapilo. Hodinou plnou her a závodů se rozloučila s plaváním. Nevím, jestli bude chodit i po prázninách. Přišlo nám vyrozumění, že byla přijata do hudební školy na hru na flétnu. To bylo radosti! Já mám samozřejmě radost kvůli ní, vím, že o to moc stála. Jen se děsím, jak dvě hodiny týdně zabudujeme do našeho již tak nabitého rozvrhu.

Obě děti prošly generálkou - navšítivili jsem naší paní kadeřnici a letní sestřih je na světě. Pan zubař oběma prohlédl chrup. Byli jsem pochváleni - žádný kazík. Jen Klárce se kvůli vyšší viskozitě slin usazuje na zubech více pigmentu. Zřejmě to souvisí s jejím záněty slinné žlázy. Mám jí tedy objednat na dentállní hygienu na pískování :-).

Ještě mnoho dalších věcí proběhlo naší rodinou, ale myslím, že tento přehled je docela vyčerpávající. Doufám, že příští týden nebude tak hektický.