Klárka v akci

Vypůjčuji si oficíální fotky z Hradce. Takhle jí zachytil objektiv organizátorů při výkonu :-) . Výsledky stále ještě nejsou, ach ta organizace... Nám to ale nevadí. Pan učitel jí na dnešní hodině baletu chválil, s jejím výkonem na soutěži byl spokojený. Samozřejmně bude své sólo pilovat dál, potřebuje nabýt víc jistoty.

Volné pondělí

Dnešní den jsem plánovala prožít se oběma svými dětmi. Klárka se ale na poslední chvíli rozhodla odjet se školou na geologickou výpravu do Koněprus, tak jsem s Davídkem osiřeli. Vyrazili jsem tedy dopoledne na hřiště, které po dlouhé rekonstrukci je konečně otevřené. Déšť nás však vyhnal brzy domů. K tomu nám volal tatínek, že má dnes v práci volněji, jestli nechceme zajít na pizzu. Měl totiž černé svědomí. Včera nedával pozor, když jsem mu vysvětlovala, co mají s Davidem k večeři a snědl nám dnešní oběd. Pozvání jsme neodmítli a vyrazili za ním do práce. Po výborné pizze odvedl tatínek Davida do kanceláře, kde ho chtěl hrdě předvést svým spolupracovníkům. Naše nekomunikativní dítko se však stále schovávalo za mě a nikomu se ukazovat nechtěl ( rozuměla jsem mu!). Poté následovala prohlídka technologie. Tatínek byl přesvědčen, že když se byl David nadšený ve spalovně, určitě se mu bude v technologii líbit. začal mu vysvětlovat, co a jak funguje. Náš hrdina se však hukotu bál a neustále opakoval: "Pojďme pryč!". Po chvíli to tatínek vzdal a šli jsme domů.
Klárka přijela večer z výletu špinavá, ale spokojená. Přivezla si více než 5 kg kamenů v batohu a jeden obrovský v ruce, ten se do batohu nevešel.

Oněgin

Po téměř roce jsem s mamkou a Klárkou vyrazily na Oněgina. Tentokrát na večerní přestavení, díky pondělnímu ředitelskému volnu bude moci Klárka ponocování dospat. Oněgin je podle mého názoru nejlepší představení, které balet ND v současnosti nabízí. Krásná hudba, úžasné kostýmy a skvělé taneční kostýmy zaručují příjemně prožitý večer s notoricky zámým příběhem. I když si Klárka od loňska příběh dobře pamatoval a při souboji se tedy nedívala, smrt Lenského stejně oplakala. Je to naše citlivka.

Hradecká Odette

Po roce jsem opět vyrazily na soutěž do Hradce Králové. Moc, moc se mi nechtělo. Nevím, proč Klárka tak touží na soutěže jezdit.Bylo to jako vždy - zdlouhavé, nudné, pořád se na něco čekalo. Hned na začátku, ještě před zahájením se nabralo hodinové zpoždění. Klárka se jako vždy vzteklala, když jsem jí česala. Pak se nervovala, než na ní přišla řada. Pak brečela, že to zkazila. Fakt pohodička! Já si v duchu slibovala, že je tohle opravdu  poslední soutěž, na kterou jsem kdy jela! Výsledky budou snad, někdy, nevím kdy. Víme, že do šestého místa se Klárka neumístila. To ale nikdo nečekal. Je to vcelku jedno, jak to dopadne. Snad si alespoň užila příjemné chvíle  s kamarádkami. To je jediné pozitivum, které jsem schopná na soutěžích najít.

Flitry kam se podíváš

Už je nevyšší čas dokončit kostým, proto jsem dnešní odpoledne zasvětila nalepování flitříků. Řeknu vám, není to práce pro někoho tak netrpělivého a nervozního jako jsem já! Zpočátku to vypadalo, že flitry držet nebudou. Po chvíli rozčilování jsem pochopila, že je třeba pár minut počkat, než lepidlo zaschne. Něco jsme podle Klárčiných pokynů nalepila na vršek dresu, něco na balerínu. Večer stále vše drželo na místě, tak doufám, že opravdu vydrží. Pro jistotu si s sebou v sobotu musím vzít náhradní flitry a lepidlo a vše operativně dolepit :-).

Šperkařská dílna

Odpoledne u nás byla pravá nefalšovaná šperkařská dílna. Klárka si pozvala kamarádku, která už má nějakou tvorbu za sebou, aby jí poradila všechny fígle. Potom úplně sama vyrobila pro sebe náušnice a pro mě hned celou sadu. Určitě prý v ní musím v neděli do divadla!

Svátek práce

Ten jsem tedy dnes oslavila opravdu stylově - prací. Celý den jsem se téměř nezastavila. Ani jsem se nedostala ven. To mě mrzelo, když bylo tak nádherně!